Maďarský premiér Viktor Orbán se účastní podzimního zasedání parlamentu v Budapešti. (26. září 2022) | foto: Reuters

Evropská komise zmrazí Maďarsku 7,5 miliardy eur, chce po něm reformy

  • 178
Evropská komise ve středu navrhla zablokovat Maďarsku výplatu 7,5 miliardy eur (183 miliard korun) ze strukturálních fondů Evropské unie kvůli trvajícím nedostatkům v boji s korupcí a při kontrole veřejných zakázek. Maďarské reformy, jimiž chtěla Budapešť docílit odblokování peněz, nejsou podle unijní exekutivy dostatečné. O návrhu EK budou rozhodovat členské státy. Maďarsko doufá v uvolnění peněz z EU v příštím roce.

Komise zároveň schválila maďarský plán obnovy, na jehož základě má Budapešť dostat 5,8 miliard eur z mimořádného krizového fondu. Výplatu peněz však komise podmínila zavedením dalších reforem.

Maďarsko doufá v uvolnění peněz z EU v příštím roce, středeční návrh EK otevírá dveře ke konečné dohodě, uvedl maďarský ministr pro místní rozvoj Tibor Navracsics, zodpovědný za jednání o fondech EU. Podle agentury Reuters dodal, že zablokování některých fondů způsobila zčásti skutečnost, že některé návrhy zákonů stále čekají na schválení.

Komise, europarlament i řada členských zemí unie dlouhodobě kritizuje vládu premiéra Viktora Orbána kvůli nedostatkům v kvalitě právního státu včetně systému rozdělování unijních peněz, který podle nich není dostatečně zabezpečen proti korupci a klientelismu. Budapešť, která se potýká s vážnými ekonomickými problémy a peníze z unijní kasy nutně potřebuje, provedla sadu 17 reforem dohodnutých s komisí.

Brusel chce vzít Budapešti miliardy eur, najdeme shodu, slibují Maďaři

„Maďarsko se bezpochyby vydalo správným směrem. Riziko pro rozpočet EU však nadále trvá, protože v ústředních částech reforem zůstávají mezery,“ prohlásil však dnes eurokomisař pro rozpočet Johannes Hahn. Komise posílá členským zemím analýzu maďarských reforem s doporučením, aby schválily zablokování zmíněné částky. Ta představuje 65 procent maďarského podílu na trojici fondů určených pro podporu méně rozvinutých regionů v rámci kohezní politiky ve víceletém rozpočtu EU pro období 2021 až 2027.

Reformy mají jen na papíře, říká Jourová

Podle místopředsedkyně komise Věry Jourové sice Budapešť přišla po dlouhých letech sporu o právní stát s konkrétními návrhy, část reforem je však zatím pouze na papíře. Jde podle ní například o veřejný registr smluv či o pravomoci vyšetřovacích orgánů. Komise požaduje záruky, aby se případné podezření na korupci nebo na podvod dokonale vyšetřilo a nebyly možné „úhybné manévry“ ze strany vlády, uvedla.

„Jestli chce Maďarsko peníze, bude muset pokračovat,“ prohlásila Jourová. Budapešť podle ní o peníze nepřijde nadobro a komise je připravena udělat novou analýzu a navrhnout rozmrazení fondů v případě maďarského pokroku.

Zablokování peněz, jejichž první část by do Maďarska za normálních okolností putovala zhruba ve druhé polovině příštího roku, je tak nyní v rukou členských států.

Orbán pošlapává evropské hodnoty, shodli se europoslanci. Volají po sankcích

Hlasovat by o něm mohli příští úterý ministři financí, krajní termín pro rozhodnutí je 19. prosince. Ke schválení návrhu je potřeba kvalifikovaná většina hlasů. To je nejméně 15 zemí představujících 65 procent obyvatel bloku. Řada států dala dříve najevo, že se hodlá doporučením komise řídit.

Komise ve středu zároveň po mnohaměsíčním dialogu s Budapeští schválila maďarský investiční a reformní plán, který může zemi otevřít cestu k mimořádným dotacím určeným zejména na zmírnění následků koronavirové krize. Maďarsko však musí splnit 27 podmínek týkajících se rovněž nezávislosti justičních orgánů a dalších otázek právního státu.

Vybrané údaje o sporech Maďarska s Evropskou unií

  • Maďarsko již v minulosti podalo stížnost u Soudního dvora EU proti spojování právního státu a peněz. Soudní dvůr začal spor posuzovat v říjnu 2020 a na začátku prosince téhož roku doporučil generální advokát dvora žalobu zamítnout s tím, že mechanismus umožňující odebrat unijní dotace zemím omezujícím například nezávislost justice je v souladu s právem EU. Soudní dvůr EU pak letos v polovině února žalobu Maďarska zamítl. Podle soudců v Lucemburku je podmíněnost čerpání peněz dodržováním principů právního státu v souladu s unijním právem. EU zavedením pravidla, které má ochránit společný rozpočet před zneužíváním, nepřekročila své pravomoci, konstatoval soud k jedné z hlavních námitek.
  • EU také vede s Maďarskem několik soudních sporů kvůli maďarskému přístupu k migrantům. Kořeny sporu o migranty spadají do doby masivní uprchlické vlny v roce 2015. Maďarská vláda národně-konzervativního premiéra Orbána tehdy začala uplatňovat tvrdou protiimigrační politiku a v roce 2018 prosadila sérii zákonů, které mimo jiné výrazně ztížily pomoc lidem žádajícím o azyl a omezily jejich šance na dosažení této ochrany. Pravidla umožňovala trestně postihovat kohokoli, kdo pomáhá s vyřízením formalit lidem, kteří nezvládají administrativními úkony v maďarštině.
  • Soudní dvůr EU před časem shledal, že Budapešť porušila unijní předpisy o ochraně uprchlíků tím, že je deportovala na srbskou hranici, nerespektovala jejich právo požádat o azyl, vytlačovala je do Srbska či je držela v „tranzitních zónách“ zřízených u srbských hranic. Soudní dvůr EU také loni rozhodl o tom, že Maďarsko porušilo právo unie trestáním organizací pomáhajících cizincům s azylovým řízením.
  • Maďarský premiér Orbán se kvůli tomu obrátil na maďarský ústavní soud, který loni v prosinci dospěl k závěru, že Maďarsko má právo uplatňovat vlastní opatření v oblastech, kde EU dosud nepodnikla adekvátní kroky ke společnému zavedení unijních pravidel. Zároveň však zamítl podnět maďarské vlády mířící proti rozhodnutí unijního soudu.
  • Budapešť se také jasně postavila proti zamýšleným kvótám na přerozdělování běženců, které se staly předmětem dlouhodobého sváru uvnitř tehdejší evropské osmadvacítky. V září 2015 hlasovalo Maďarsko společně s ČR, Slovenskem a Rumunskem proti návrhu na jednorázové rozdělení mezi ostatní členské země 120.000 žadatelů o azyl, kteří se nacházeli v Itálii a Řecku. Program se ale přesto rozběhl a Maďarsko patřilo mezi ty země EU, které jej v praxi bojkotovaly. Kvůli odmítání účasti na přerozdělování podala Evropská komise v lednu 2018 žaloby k Soudnímu dvoru EU proti ČR, Maďarsku a Polsku. Soudní dvůr EU v dubnu 2020 rozhodl, že tyto země porušily své povinnosti plynoucí z unijního práva.
  • Součástí širšího řízení s Maďarskem kvůli porušování unijních hodnot byla i žaloba EK ohledně maďarského zákona z roku 2017 o nevládních organizacích. Soud EU v roce 2020 rozhodl, že zákon, který zavádí zvláštní požadavky pro nevládní organizace financované ze zahraničí, je v rozporu s právem EU. Maďarsko poté přijalo nový zákon.
  • Letos v červenci EK také zahájila právní kroky vůči Maďarsku kvůli diskriminačním cenám pohonných hmot pro vozidla se zahraniční registrační značkou. Podle EK je opatření Maďarska v rozporu s pravidly vnitřního trhu.
,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video