Nízká účast však mohla referendum zmařit, a tím ještě více prohloubit rozdělení země. Hlavním odpůrcem rozdávání občanství je premiér Ferenc Gyurcsany, jenž stojí v čele země teprve dva měsíce.
Hrozí, že příliv chudých Maďarů z Karpat a Vojvodiny změní Maďarsko z "ostrůvku modernity" na "další Jugoslávii".
Argumentuje především ekonomicky: sociální dávky pro nově příchozí by stály rozpočet 534 miliard forintů (67 miliard Kč), což by schodkový rozpočet neunesl. Opoziční Fidesz, který hlasování vyvolal, naopak apeluje na cit pro spravedlnost.
Pomoc krajanům je jedinou nápravou dějinné rány, kterou Maďarsku uštědřila Trianonská smlouva (ta v roce 1920 připravila Uhry o dvě třetiny území, na nichž zůstala asi třetina občanů), tvrdí.
"Každý ctnostný Maďar bude hlasovat pro," zní typický argument lidí z tábora Viktora Orbána. Ten slaví úspěch už jen tím, že o sobě dal veřejnosti zase vědět, navíc zaujal i řadu voličů vládních socialistů.
Není divu, že chce napravovat historické křivdy, namítají cynici. Pokud se totiž v Maďarsku v příštích letech usadí někdo z Rumunska, Srbska či Ukrajiny, dá se předpokládat, že se stane voličem Fideszu.
Se zvláštním zaujetím sledovali referendum v Rumunsku, kde je premiér Adrian Nastase označil za "šílenství", které "patří do 19. století". Tato slova shodou okolností pronesl ve městě Alba Iulia, kde se v roce 1918 Bukurešť přihlásila k vlastnictví Transylvánie.
Maďarský demokratický svaz, který zastupuje zdejší Maďary, se vyjádřil v tom smyslu, že referendum schvaluje, ale zrovna tak má jeho podporu i Nastaseho vládnoucí blok v parlamentu.
Rozpolcení Maďarů v Budapešti shrnul Mary Pôry v listu Budapest Business Journal: "Je to past. Když řekneme ne, budeme označeni za špatné vlastence. Když řekneme ano, nevíme pořádně, čemu vlastně přitakáváme."
 |
