Ukrajina zažívá momentálně složitou situaci na frontě. Přiznal to i ukrajinský prezident Zelenskyj, podle kterého jeho země válku proti Rusku prohraje v případě, pokud americký Kongres neschválí další vojenskou pomoc.
„Rusko skutečně převzalo ofenzívní iniciativu,“ konstatuje Lukáš Visingr. „Na frontě postupuje, i když velice pomalu, a to tím stylem, který jsme už viděli v roce 2022 na Donbasu, potom u Bachmutu, potom znovu u Avdijivky.“
„Rusové spoléhají na to, že mají více vojáků a více dělostřelecké munice. Že mohou nasadit větší množství letadel s naváděnými bombami. A tímto způsobem útočí, ale s obrovskými ztrátami. Dosud jsme ale viděli, že byli takto schopni postupovat maximálně několik měsíců, než se jejich tlak vyčerpal. Museli se pak zastavit a zkonsolidovat a doplnit síly,“ říká analytik.
Zelenskyj mluví o možné porážce „na efekt“
„Prohlášení Volodymyra Zelenského je jistě velmi silné,“ přiznává Visingr. „Ale myslím si, že je přece jenom trochu na efekt, aby vyburcoval Kongres USA, aby konečně schválil nějaký další velký balík pomoci. Nemyslím si, že výsledek války stojí a padá s tím, jestli Kongres zrovna tento balík schválí.“
Ukrajina momentálně staví obrannou protiruskou linii. Prezident Zelenskyj sice prohlásil, že milionový Charkov v ohrožení není, ale v západních médiích se objevují zprávy, že právě tímto směrem se Rusové chystají. „Ale neumím si představit, že by se stylem boje, o kterém teď hovoříme, mohli dobývat město, jako je Charkov.“
Ten se podle něj nachází relativně daleko od frontových linií a aby se k němu Rusové dostali, museli by předvést opravdu velmi rozsáhlou manévrovou operaci s perfektní koordinací tankových, pěchotních, dělostřeleckých, leteckých a dalších sil a museli by to logisticky zvládnout.
„Aby mohli Rusové hypoteticky dobýt Charkov, tak by museli předvést něco, co ani zdaleka v této válce od jejího začátku nepředvedli, to by musel být opravdu kvalitativní skok. Rusové se nepochybně zlepšili, to ano. Dokázali svou taktiku adaptovat, dokázali rozpoznat, jaké mají silné a slabé stránky, snaží se využívat silné a kompenzovat slabé. Ale dobytí milionového Charkova by vyžadovalo úplně jinou kvalitu. V dohledné době něco podobného nehrozí,“ myslí si analytik.
Na Západě se v posledních měsících také stále častěji hovoří o přímém angažmá armád Francie, Polska a dalších zemí v rámci ukrajinsko-ruského konfliktu. Jak je to podle Lukáše Visingra reálné?
„Nejhorší, co by se mohlo stát, je zamrznutí frontových linií. Myslím si, že scénář, že by se ukrajinská armáda zhroutila, že by Rusové dobyli celou východní část Ukrajiny, že by ohrožovali Kyjev, to si myslím, že není vůbec na stole, to si fakt neumím představit,“ tvrdí analytik.
Podle něj Polsko a Francie mají pro své možné vojenské angažmá na Ukrajině odlišné motivy, i když oba státy samozřejmě vycházejí ze svých národních zájmů. „Kdyby Polsko nedržely na uzdě další státy NATO, tak už by do války nejspíš dávno vstoupilo. Polská vojenská strategie totiž stojí na tezi, že s Ruskem se bojuje u Kyjeva, nikoliv u Varšavy.“
Macronova proměna
„Francie, to je něco nového. Emmanuel Macron byl na začátku války zesměšňován dokonce jako Putinův podržtaška. Teď se úplně obrátil a stal se protiruským jestřábem, snad největším v Evropě. Emmanuel Macron si totiž uvědomuje, že americké zájmy v Evropě budou prosazovány méně a méně. Ať už vyhraje prezidentské volby kdokoliv, Američané budou pokračovat v obratu k Asii,“ což je podle Visingra dlouhodobý proces.
„Evropa se tedy chtě nechtě bude muset více starat o svou bezpečnost a obranu a bude muset uskutečnit větší strategickou autonomii. Emmanuel Macron by samozřejmě chtěl, aby Francie hrála vedoucí roli, chce hrát roli evropské vojenské jedničky,“ míní Visingr.
A jak by podle něj změnilo angažmá evropských států NATO situaci na frontě? „Myslím si, že naprosto zásadně. Vzhledem k tomu, co se od ruské armády očekávalo, tedy že sama sebe prezentovala jako druhou nejlepší armádu na světě, jsou její výsledky skutečně tristní.“
Z holubice jestřábem. Proměna Macrona vzbuzuje otázky, soudí Britové |
„Kdyby se tedy opravdu zapojily státy NATO, tedy Polsko, které má operačně nejschopnější armádu v Severoatlantické alianci, a Francie, která má zase velmi schopné letectvo, tak si myslím, že to by mohlo situaci naprosto převrátit. A neumím si moc představit, jak by Rusové něčemu takovému čelili,“ uvažuje analytik.
„Hypotetická intervence západních sil by dokázala způsobit Rusům na Ukrajině během velmi krátké doby opravdu zničující porážku,“ myslí si Visingr, podle kterého je například angažmá Polska a Francie v tuto chvíli mnohem pravděpodobnější než před dvěma roky.
Visingr pak okomentoval tvrzení ukrajinských médií, že nejdůležitější součástka sestřeleného a rozebraného nového dronu Šahíd-238 z Íránu pochází z Česka. „Není to pravda. Íránci používají nelicenční kopie českých proudových motorů od firmy PBS z Velké Bíteše.“
„Íránci se k motorům pravděpodobně dostali přes nějaké prostředníky na civilním trhu a potom vytvořili jejich nelicenční kopie. Firma PBS naopak maximálně podporuje Ukrajinu,“ doplňuje Visingr.
Zástupci zbrojovek si podávají ruce
A jak to vypadá s rozvojem výrobních závodů západních zbrojních firem Ukrajině? „Sice to probíhá mimo hlavní zájem médií, ale děje se to. Na jihozápadní Ukrajině už je vybudovaná fabrika německé firmy Rheinmetall a už v letošním roce by se tam měly začít montovat německé obrněné transportéry a výhledově by se tam měla rozjet i výroba obrněnců, a snad dokonce i tanků.“
Na Ukrajině zároveň podle něj chystají výstavbu zbrojovek také Turci a Britové s Američany. „Dá se říct, že na Ukrajině si dneska podávají ruce zástupci téměř všech velkých západních zbrojovek, protože z Ukrajiny se vlastně stává takový obrovský polygon, na kterém se dají zkoušet třeba i nejnovější typy zbraní.“
A co české zbrojovky? „To je podobné. Víme, že by se tam měly začít vyrábět české útočné pušky CZ BREN 2 a probíhá rozsáhlá spolupráce s českým obranným průmyslem. Kopřivnická Tatra jede na tři směny pro Ukrajinu. Řada ukrajinských zbraňových systémů používá podvozky Tatra. A pak je tu samozřejmě výroba munice.“
Ukrajina už chrlí vlastní zbraně, vyrobí si 90 procent dronů. Ale naráží na limity |
V tomto ohledu podle něj pokračuje úspěšně také česká iniciativa na rozsáhlou dodávku munice. Pokud by vše dopadlo podle plánu, měla by Ukrajina zajištěnou munici zhruba na celý válečný rok.
„Je to na dobré cestě. Podařilo se identifikovat zásoby dělostřeleckých granátů v několika státech. Dva z nich se objevily ve veřejném prostoru: Maroko a Indonésie. Ale týká se to i států, mezi kterými jsou i ruští spojenci. Takže tyto země z logických důvodů nelze jmenovat. Celkově se tady bavíme až o třech milionech dělostřeleckých granátů,“ uzavírá Visingr.
Jak lze hodnotit útoky ukrajinských dálkových dronů proti ruským cílům? Jak pokračuje licenční výroba íránských dronů Shahed v Rusku? A jak to vypadá se severokorejskými a možná brzy i íránskými raketami v ruské armádě? I na to odpovídal Lukáš Visingr v Rozstřelu.
