Město Darná často zažívalo povodně i v minulosti, a proto vláda rozhodla o výstavbě přehrad na jeho ochranu.
Zásadní záplavy poškodily město v ústí řeky v letech 1941, 1959 a 1968, přičemž ty z 50. let byly podle libyjských médií nejničivější.
V 60. letech proto vznikla studie, která navrhla výstavbu přehrad. Povodně z roku 1986 už nové přehrady pohltily a voda město nezasáhla.
Horní přehrada měla kapacitu 1,5 milionu metrů krychlových vody, zatímco druhá měla kapacitu až 22 milionů metrů krychlových vody, píše Eos. Největší česká přehrada Orlík má objem 716 milionů metrů krychlových.
Děsivé výjevy po záplavách v Libyi, mrtvé loví v moři, odkládají je v ulicích |
Srbská společnost Hidrotehnika-Hidroenergetika na svých stránkách uvádí, že v letech 1973 až 1977 v oblasti Darná postavila dvě přehrady a velké množství zařízení jako jsou tunely, čerpací stanice a nádrže. Vše mělo sloužit k zavlažování a zásobování města a okolních obcí vodou, píše N1.
Místostarosta města Darná podle N1 přiznal, že přehrady se od roku 2002 neudržují. Hněv veřejnosti vystupňovala tvrzení ze sociálních sítí, že prostředky určené na udržování přehrady byly přerozděleny na jiné účely.
Odborník na přehrady Muhammad Ahmad v libyjských médiích kritizoval „bezpečnostní chaos a netečnost libyjských úřadů“ vůči bezpečnostním opatřením.
Nejpravděpodobnější scénář protržení přehrad je podle odborníků postupné provalení nejprve horní a poté i spodní přehrady.
K neštěstí přispěly extrémní příval srážek i metoda stavby hráze. Ta libyjská byla totiž z v regionu dostupných materiálů, tedy jílu a kamení.
Tento typ hrází podle odborníka osloveného BBC Dragana Saviče nepřetéká, ale po naplnění se na rozdíl od těch betonových často provalí.
Kvůli pomoci po záplavách spolu komunikují znesvářené libyjské vlády. Řada zemí už poslala záchranné týmy i humanitární pomoc.