„V roce 2015 zaplatil průměrný Syřan za cestu přes Středozemní moře 1 500 až 2 000 dolarů (35 000 až 46 700 Kč), Afričana stála 800 až 1 300 dolarů (18 700 až 30 400 Kč),“ uvedla pro švýcarskou agenturu SDA Tuesday Reitanová z Globální iniciativa proti nadnárodnímu organizovanému zločinu (GITOC) sídlící v Ženevě. „Teď už žádní Syřané trasu přes Libyi fakticky neužívají a Afričané platí mnohem méně - 200 až 300 dolarů (4 700 až 7 000 Kč),“ dodává.
Itálie volá o pomocOd počátku roku do Itálie dorazilo více než 73 000 migrantů. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku je to asi o 14 procent více. Jen v posledních třech dnech připlulo 12 000 lidí. Itálie proto zvažuje, že do svých přístavů nebude vpouštět lodě s migranty, které patří nevládním organizacím či jiným zemím. Evropská komise se postavila za požadavek Itálie, aby humanitární lodě s migranty přijímaly i přístavy jiných zemí. V úvahu přicházejí přístavy v Barceloně a Marseille, diplomaté jsou však ohledně urychlené dohody o přijímání člunů skeptičtí. |
Co se týče cen, pašování lidí funguje jako každý jiný byznys. Reitanová v textu pro web NewsDeeply upozorňuje, že někteří pašeráci migrantům nabízejí cestu zdarma, pokud přivedou aspoň čtyři platící zákazníky.
A gangy v Somálsku nabízejí akce typu „Odjeď teď, zaplať později.“ Jejich klienti se tak dostávají do pozice dlužníka a vystavují se riziku, že si gangsteři z nich udělají otroky.
Vojenské hlídky evropských lodí při libyjském pobřeží měly ještě jeden nežádoucí dopad: pašeráky donutily upravit svůj obchodní model. Přestali používat dražší lodě ze dřeva či laminátu, jejichž případné zničení představovalo značnou finanční ztrátu. Jejich nový modus operandi je odtáhnout gumový člun bez motoru na volné moře a tam jej nechat unášet.
Pašeráci tak vypravují lidi na moře snáze a levněji, migrantům z toho však plyne podstatně větší nebezpečí. „Problémem pašeráctví je, že restrikce v důsledku trh vždy zvětší, místo aby jej zmenšily,“ říká Reitanová. GITOC odhaduje, že pašeráci posílající migranty z Libye do Evropy v roce 2015 vydělali 255 až 323 milionů dolarů (5,94 až 7,53 miliardy Kč).
S letadlovou lodí proti pašerákům
Operace také čelí kritice, že do boje s pašeráky nasadila nevyhovující plavidla. Vlajkovou lodí mise je letadlová loď Giuseppe Garibaldi, která byla původně navržena pro nasazení ve válce a je vybavena sledovacími systémy, radarem a radiovým i satelitním komunikačním zařízením.
Podle bezpečnostního analytika Petera Robertse jsou takové stroje zbytečně sofistikované a Unie jejich nasazením jen plýtvá penězi.
„Letadla navržená k pátrání po jaderných ponorkách v severním Atlantiku hledají malé gumové čluny u libyjského pobřeží,“ říká Roberts. EU by podle něj měla užívat levnější obchodní plavidla. Pro srovnání: nezisková organizace Sea-Watch zachránila v roce 2016 za pomoci svých dvou lodí 20 000 lidí.
Britská Sněmovna lordů vydala před rokem kritickou zprávu, podle níž operace Sophia v rozbití pašeráckých sítí selhala. Do konce dubna 2017 předala italské policii 109 lidí podezřelých z pašování lidí (zjevně se jednalo o řadové pašeráky) a zničila 422 člunů. „Operace Sophia je spíše politickou manifestací než skutečnou reakcí,“ dodává Tuesday Reitanová.
Unijní operace je úspěšná hlavně při záchraně lidských životů. V roce 2016 bylo ve střední části Středozemního moře zachráněno 30 000 lidí. „Co se týče záchrany lidských životů, Sophia funguje skvěle,“ říká ředitel římského Institutu globálních studií Nicola Pedde.
Zbožné přání
Členské státy EU letos v únoru rozhodly, že Sophia začne působit i v libyjských teritoriálních vodách a následně - po obdržení souhlasu tripoliské vlády premiéra Fáize Sarrádže - se přesune na souš.
„Je to jenom zbožné přání,“ řekl v Ženevě agentuře SDA západní diplomat obeznámený se situací v Libyi. „Libyjci by to považovali za kolonizaci.“ Obyvatele rozvrácené země více znepokojuje pašování ropy a stěžují si, že evropské tankery od jejich pobřeží odvážejí ropu a nikdo je nezastaví.
Členové operace Sophia provádějí výcvik libyjské pobřežní stáže, státy EU také dodávají plavidla, aby bylo možné v libyjských vodách hlídkovat. To ovšem vede k dalšímu problému. Migranti, které zachrání libyjská pobřežní stráž, skončí zpátky v Libyi - v roce 2016 to bylo více než 10 000 lidí - kde jsou drženi nelidských podmínkách.
Ale přece jen se vynořil jeden úspěch. Západolibyjské město Zuára, odkud se lidé pašovali po dvě desetiletí, se tohoto obchodu dobrovolně vzdalo. Rozhodlo se tak poté, co při ztroskotání tří lodí v srpnu 2015 zemřelo 650 lidí.
Místní Berběři byli už dlouho frustrováni z toho, že jméno jejich města se stalo synonymem pašeráctví. Tragédie byly pro mnohé v Zuáře tou poslední kapkou a vyvolaly masové protipašerácké demonstrace.
