(Redakce iDNES se omlouvá za nesprávné informace o meteorickém roji Leonid, uveřejněné 18.11. Současně děkuje Pavlu Kotenovi z Astronomického ústavu AVČR v Ondřejově za informace, které vedly k opravě článku.)
Úkaz byl prý pětkrát až šestkrát intenzivnější než v loňském roce. Velmi silné "bombardování" vědci registrovali v roce 1966, kdy bylo místy k vidění v průměru i 15.000 létavic za hodinu.
Astronomové si od pořízených záběrů Leonid slibují důležité poznatky o vzniku planety. Meteorická show se filmovala z různých míst Země. Snímalo se také ze dvou letadel, jež k tomu účelu vypravil do Evropy americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).
Také jinde po světě se odborníci i laici vydávali na vrcholky hor a kopců či na opuštěné mořské pláže, odkud si slibovali nejlepší pohledy. "Vypadá to, jako když přišla bouře a zase odešla," komentoval úkaz expert NASA Jeff Anderson z Marshallova kosmického centra v Huntsville v americkém státě Alabama. "Přišlo to kvapem a stejně rychle to pominulo."
"Je to velkolepé," jásal dnes jordánský astronom Ali Abanda, který pozoroval meteorický roj se skupinou pěti desítek odborníků v poušti na jordánsko-saúdském pomezí.
Nejlepší podmínky k pozorování Leonid měla v ČR podle astronoma Pavla Suchana přes částečnou oblačnost Praha a střední Čechy. Ze Štefánikovy hvězdárny na Petříně bylo možné po třetí hodině ráno vidět tři meteory za vteřinu, řekl Suchan.
K pozorování bylo potřeba trocha štěstí i zkušeností. Výprava iDNES například ve středočeském Masečíně mnoho meteorů nezaznamenala. Naopak na šumavském Churáňově pokryla oblohu hustá oblačnost, takže hvězdáři neviděli vůbec nic.
Ve stejnou chvíli (od tři hodin do půl čtvrté) pozorovali astronomové ve Španělsku podle údajů NASA okolo 30 meteorů za minutu, pozorování letectva USA (pravděpodobně prováděná pomocí radaru) hovoří o 1688 Leonidech za hodinu (ve 3.15 SEČ).
Obávané škody na umělých družicích kolem Země zatím nebyly zaznamenány. "Naše satelity dosud přestály meteorickou bouři beze škod," prohlásil Walter Flory z Evropského střediska pro kosmické operace (ESOC) sídlícího v německém Darmstadtu. Podle jeho názoru byl v noci na dnešek k vidění druhý nejmohutnější příval létavic v tomto století.
Podobný meteorický roj bude možné vidět znovu až za 33 let.
Jaké byly naděje na pozorování meteorického roje (večer 17.11.):
Přesně ve tři hodiny a osm minut nad čtvrtečním ránem poletí k Zemi meteorický roj Leonid, který ve své dráze zanechala kometa Tempel-Tuttle. "Na celém území republiky, ale i v okolních zemích bude zataženo," informoval v předvečer této unikátní události iDNES Marjan Sandev z Českého hydrometeorologického ústavu. "Vysoká oblačnost avízovaný kosmický ohňostroj nejspíš zakryje, naděje na její místní protržení jsou minimální."
Pokud přece jen vyrazíte pozorovat Leonidy, zamiřte nejlépe do naprosté tmy, kam nezasahují světla žádného města, na místo, kde bude vidět co největší úsek oblohy, zejména pak její jihovýchodní obzor.
"Nezkušený a nepřipravený pozorovatel by si mohl myslet, že nastal konec světa," charakterizoval hvězdář Pavel Smutný nebývalý jev a označil ho za druhou nejvýznamnější událost na obloze hned po letošním zatmění Slunce.
Meteorický roj Leonidy, které dostaly jméno podle souhvězdí Lva, odkud se k Zemi řítí rychlostí větší než sedmdesát kilometrů za vteřinu, vyvrhla kometa Tempel-Tuttle. Právě tato rychlost však dává záruku, že všechny částice shoří v atmosféře nejméně sedmdesát kilometrů nad zemským povrchem. "Není proto třeba mít z něčeho strach," ujišťoval Spurný. Připustil jen, že by Leonidy mohly poškodit umělé satelity obíhající kolem Země.
Vědecká pracoviště pořádají v tento den expedice, které ho budou tento nebeský jev pozorovat, zkoumat a později vyhodnocovat. Americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) chystá leteckou expedici, která zaručí astronomům meteorologickými vlivy nerušené pozorování z nejvhodnějších míst na Zemi. Nepoměrně chudší pražská Štefánikova hvězdárna, která bude tuto noc otevřena, připravila dvoudenní výlet na Churáňov. Mimořádnou noční směnu připravují také pracovníci královéhradecké hvězdárny.
Astronomové doporučují pozorovat Leonidy daleko od velkých měst, pokud možno v horách, kde je zaručena co největší tma a čistý vzduch. Pozorování však podle meteorologických předpovědí zřejmě znemožní nebo alespoň omezí oblačné počasí.
 Snímek pořízený na Slovensku v noci ze 16. na 17. listopadu 1998. Je na něm 156 Leonidů. |
 Leonidy križující zajímavá místa na obloze. Pás Mléčné dráhy prochází na obrázku zhora od středu směrem dolu doleva, nahoře u pravého okraje je vidět Plejády a tři nejjasnější stopy meteorů přecházející souhvězdím Orion dole uprostřed. |
 Najvětší koncentrace meteorů s patnácti stopmi jasných Leonid. |
 Jasnost Leonid byla natolik velká, že na stopách meteorů je možné vidět jejich spektrum. |
 Roj Leonid na noční obloze, jak ho zachytili pozorovatelé v Jordánu. |
 Ohňostroj meteoritů z noci na 18. listopadu, zachycený v Jordánu. |
