Etnicky motivované potyčky mezi Kyrgyzy a Uzbeky v Džalalabádu na jihu země podle prozatímní vlády vyprovokovali stoupenci bývalého prezidenta Kurmanbeka Bakijeva. Ten při dubnových násilnostech ze středoasijského státu uprchl a nalezl útočiště v Lukašenkově Bělorusku (viz článek o Bakijevově úkrytu).
A i když současná vláda tvrdí, že situaci zvládá a násilí se jí daří tlumit, ve městě už zemřeli dva lidé a střety se stupňují. Na pět tisíc Kyrgyzů okupuje centrum Džalalabádu, žádá zatčení vůdce místní uzbecké menšiny - rektora uzbecké univerzity Kadyržana Batyrova a plení ulice. Vzduchem létají kameny a jsou slyšet i výstřely.
Ženy oplakávají jednu z obětí násilných střetů v kyrgyzském Džalalabádu (květen 2010)
Vláda proto ve městě vyhlásila výjimečný stav, který má platit až do začátku června. Stanovuje v něm kupříkladu i zákaz vycházení od osmé hodiny večerní do šesté ranní.
Předčasné volby se budou konat až příští rok
Ostré střety také vedly poslance k rozhodnutí odložit termín předčasných voleb, které se měly konat v říjnu. Podle všeho se lidé k volebním urnám dostaví až o tři měsíce později, tedy začátkem příštího roku. Stát by měla do té doby i nadále spravovat předsedkyně prozatímní vlády Roza Otunbajevová, jež převzala prezidentské pravomoci už v dubnu (o svržení vlády v Kyrgyzstánu zde).
Ta podle nového vládního dekretu od nynějška nesmí být členkou žádné partaje, musí dodržovat politickou neutralitu a má za úkol zajistit uspořádání "svobodných, čestných a transparentních voleb" prezidenta a poslanců parlamentu.
Situaci v Kyrgyzstánu s velkým znepokojením sledují Rusko a Spojené státy, které v zemi mají své vojenské základny. Zejména pro Washington je vlna nepokojů zneklidňující, protože kyrgyzská základna Manas se stala hlavním překladištěm pro dopravu amerického a spojeneckého vojenského materiálu do Afghánistánu.
