„Uhynul minulý měsíc během karantény. Našli jsme ho ležet u kurníku. Uhynul, i když jsme udělali vše, co bylo v našich silách,“ uvedla Corinne Fesseauová. Kohout se dožil šesti let, v posledních měsících ale stonal se zánětem.
„Maurice byl symbolem života na venkově, byl to hrdina,“ ocenila žena, která v soudní při podle verdiktu nakonec získala od žalobců 1 000 eur (asi 26 700 Kč). Opeřence pochovala ve své zahradě. „Koupili jsme nového kohouta a pojmenovali jsme ho zase Maurice. Kokrhá stejně dobře, ale nikdy nebude jako náš Maurice,“ řekla.
Kauza začala jako banální sousedský spor mezi párem penzistů, které ranní zpěv kohouta rušil při pobytu v jejich venkovském sídle na turisty hojně navštěvovaném ostrově Oléron. Aféra zaujala i světový tisk, psal o ní například americký deník The New York Times. Na podporu Maurice vznikla petice a lidé si mohli zakoupit tričko s nápisem „Nechte mne zpívat“.
Kohout má právo kokrhat. Ve Francii o tom musel rozhodovat soud |
Loni v září soud v západofrancouzském městě Rochefort vynesl verdikt v prospěch kohouta. Justice povolila opeřenci, aby pokračoval ve svém zpěvu, a odmítla stížnosti sousedů na buzení za úsvitu. Případ se stal i symbolem konfliktů mezi „domorodci“ a novými obyvateli venkova, jehož zvuky a vůně ocitly v epicentru různých svárů.
Spor vrcholil zrovna během kampaně za zachování autentického venkova i s jeho hluky a pachy. Ta přiměla poslance, aby na počátku letošního roku v prvém čtení odhlasovali návrh zákona, který má zakotvit zmínku o „smyslovém dědictví“ venkova do francouzského práva.
Spor o hlasité kokrhání se neřešil jen ve Francii, ale třeba i v Prostějově:
