"Internet je jedním z nejlepších výtvorů USA," řekl kubánský prezident Fidel Castro v rozhovoru pro americký list The Chicago Tribune z letošního 19. března. Zapomněl však dodat, že jeho vláda přístup ke světové informační dálnici přísně kontroluje. Na ostrově se zhruba jedenácti miliony obyvatel se této vymoženosti těší pouze asi 40 tisíc úředníků, obchodníků a cizinců. Tisíce mladých lidí prý však zákaz obcházejí.
Ministerští úředníci jdou domů, hackeři nastupují
"Internetu se na Kubě říká extranet, protože umožňuje výstup za hranice. Je v současnosti jedinou šancí, jak se pohodlně dostat z ostrova," vysvětluje v rozhovoru oblíbený vtip kubánský nezávislý novinář Raúl Rivero. Podle něj, když se v šest hodin večer uzavřou brány kubánských ministerstev, nastoupí hackeři, kteří až do rána surfují webem.
"Na černém trhu se dá u ilegálních providerů koupit připojení k internetu za 60 dolarů na měsíc," konstatuje Rivero. Sám měl možnost spatřit webové stránky jen dvakrát - poprvé díky vstřícnosti českého velvyslanectví v Havaně, podruhé mu to umožnil známý z kostarického zastupitelství.
Na Kubě je v současnosti pět providerů, kteří zprostředkují připojení k internetu. K vytouženému cíli však vede složitá cesta schvalovacího řízení, kdy se prověřuje nezávadnost uživatele. Problémem je také měsíční poplatek za připojení - 250 dolarů, pravděpodobně nejvyšší na světě.
V Havaně budou desítky internetových kaváren, tvrdí úřady
Castrova vláda zatím užívá internet k turistické propagaci ostrova na 300 webových stránkách. Podle kubánských úřadů v následujících letech budou v Havaně otevřeny desítky internetových kaváren. Castrův režim hodlá prý ročně utratit asi 100 milionů dolarů, aby zavedl digitální telefonní linky v zemi, bezdrátové spojení a další technologie, které zlepší přístup k internetu.
Kubánští disidenti přesto tvrdí, že zákaz domácího připojení k internetu zůstane. Přístupy na internet na veřejných místech bude sledovat tajná policie a budou příliš drahé pro většinu Kubánců. "Castro chce udržet Kubu jako středověkou pevnost, obklíčenou vodním příkopem," tvrdí Elizardo Sánchez, přední kubánský disident.
S tím však nesouhlasí Rafael Hernández z uličního Výboru pro ochranu revoluce. "Nebojíme se kontrarevolučních informací, protože jsou založené na lžích," řekl. Odmítá, že by vláda blokovala přístup k internetu a jako příklad uvádí kavárnu, kterou loni v říjnu otevřela Castrova vláda v historické budově Palacio del Segundo Cabo na náměstí Plaza de Armas. Měsíční členský poplatek je pouhých 50 centů, avšak šest terminálů mohou používat pouze členové vládou prověřené spisovatelské unie. Prohlížet si ovšem pouze kubánskými úřady profiltrované webové stránky o kultuře a umění.
"Kuba je stále ve věku kouřových indiánských signálů," uvádí k tomu Héctor Palacios. Dodává, že využití internetu omezuje nedostatek počítačů. "Nejste-li úředník či vědec, dostanete se k němu jen na černém trhu. I tam přijde na 1500 dolarů," říká. Podle něj je všední realita Kuby moderním technologiím vzdálená. "Většina lidí se zajímá, jak může koupit vejce, e-mail je pro ně příliš nekonkrétní problém," tvrdí.
