Poslanec reagoval na zprávy britského listu The Daily Telegraph, který s odvoláním na údajný dokument Pentagonu uvedl, že USA plánují ve Velké Británii umístit jaderné zbraně v reakci na rostoucí ruskou hrozbu. Žuravlev poukazuje na to, že Británie má vlastní jaderný arzenál a „americké atomové bomby jsou na vojenských základnách v sedmi evropských zemích mnohem blíže Rusku“.
Není jasné, o jakých sedmi evropských zemích hostících americké jaderné zbraně Žuravlev mluvil. USA sdílejí v rámci NATO jaderné zbraně s Belgií, Německem, Itálií, Nizozemskem a Tureckem. V minulosti je sdílely i s Británií a Francií, která má též vlastní jaderné kapacity.
Jaderné obavy z Trumpa. Unie musí mít vlastní arzenál, zní z Bruselu |
„Co se týče našich raket blíže ke Spojeným státům, já jsem například již dlouho pro to, aby byly odpalovacími zařízeními vybaveny spřátelená Kuba, Venezuela a Nikaragua,“ vyzval poslanec na svém Telegramu.
„Pravda, zbraňové systémy se rychle rozvíjejí a nyní jsou velmi odlišné od těch, které jsme měli během kubánské raketové krize, takže ruské hypersonické střely z našeho území dorazí do Spojených států rychleji než podzvukové rakety z amerického podbřišku,“ chvástá se první místopředseda ruského parlamentního výboru pro obranu. Dodává, že proti USA a NATO má Rusko též ponorky skryté ve světových oceánech a strategické letouny.
Rusové se v roce 1962 rozhodli instalovat na Kubě odpalovací rampy s jadernými raketami. Američané je však objevili a vypukla kubánská krize, která hrozila skončit konfliktem mezi supervelmocemi. Situaci se nakonec podařilo uklidnit.
USA stáhly své jaderné zbraně ze základny RAF Lakenheath v roce 2008, protože věřily, že nebezpečí ze strany Ruska pominulo. Podle Telegraphu by se měly po patnácti letech vrátit na totéž místo.
Americké jaderné zbraně se vracejí do Anglie. Obavy z Ruska narůstají |
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová uvedla, že pokud USA takový krok skutečně učiní, bude to Moskva považovat za eskalaci a odpoví „protiopatřeními“.
Rusko už rozmístilo své jaderné zbraně v Bělorusku. Moskva přitom zmiňovala jako důvod pro svou politiku právě americké jaderné sdílení. Minsk obvinil přímo Polsko, že je pro něj hrozbou. To by totiž rádo bylo další zemí NATO, která má americké atomové zbraně na svém území.
Od počátku války na Ukrajině se ruští politici opakovaně uchylují ke strašení nukleární apokalypsou. Místopředseda ruské bezpečnostní rady a bývalý ruský prezident a premiér Dmitrij Medveděv nedávno pohrozil, že Rusko nasadí jaderné zbraně, pokud Ukrajinci zaútočí západními zbraněmi na ruská odpalovací zařízení.
Válku ukončíme atomovkou, Západ nic neudělá. Úvahy Rusů zneklidňují experty |
Respektovaný Institut pro strategická studia (IISS) uvedl, že Rusko ve světle toho, že jeho armáda nedosáhla na Ukrajině výrazných zisků, spoléhá na jaderné zbraně stále více. „S vědomím, že Západ je opatrný a vyhýbá se riziku, může Rusko usilovat o použití nestrategických jaderných zbraní v takové míře, aby poškodilo protivníky a zabránilo vlastní porážce,“ uvádí institut.
Sám ruský prezident Vladimir Putin hned v prvních dnech invaze nařídil převedení ruských jaderných sil do režimu zvláštní pohotovosti. Též varoval, že je Rusko může použít, pokud bude jeho územní celistvost narušena. Moskva nicméně čelí tlaku Pekingu, čínský prezident Si Ťin-pching údajně osobně Putina varoval před učiněním takového kroku.
