„S vědomím, že Západ je opatrný a vyhýbá se riziku, Rusko může usilovat o použití nestrategických jaderných zbraní v takové míře, aby poškodilo protivníky a zabránilo vlastní porážce,“ uvádí institut. Rusko podle něj tuší, že „USA nebudou ochotny v odvetě překročit jaderný práh a mohou být ochotny konflikt předčasně ukončit“.
Nestrategické jaderné zbraně, nazývané též taktické, mají kratší dosah (do 100 km) než ty strategické. Taktické jaderné zbraně též mají menší účinek. Dělostřelecké projektily a hlavice taktických balistických raket se pohybují v pásmu od 1 kt po 200 kt tritolového ekvivalentu.
„Ruské vnímání nedostatku věrohodné vůle Západu použít jaderné zbraně nebo přijmout oběti v konfliktu dále posiluje agresivní myšlení a doktrínu Ruska v oblasti nestrategických jaderných zbraní,“ uvádí se ve zprávě institutu.
IISS naznačuje, že Rusko by mohlo sáhnout po taktických jaderných zbraních, aby eskalovalo konflikt. A to aby „zabránilo USA a NATO v angažování se“ nebo aby „přinutilo k ukončení války podle ruských podmínek“.
Podle Williama Alberquea, autora zprávy IISS, v Rusku probíhá širší diskuze ohledně použití jaderných zbraní ve světle problémů ruských sil dosáhnout rozhodujícího vítězství. „Podle jejich vlastních debat se bojí, že nás to ještě více povzbudilo, takže proto teď probíhá tato jaderná debata, kdy si myslí, že musí udělat něco jiného, aby Spojené státy ‚super vyděsili‘“.
Zaútočte na naše odpalovací zařízení a použijeme atomovky, hrozí Medveděv |
Například Sergej Karaganov, předseda ruské Rady pro zahraniční a obrannou politiku, která radí Kremlu, navrhoval preventivní úder na evropského spojence Ukrajiny, aby západní země upustily od její podpory. „Pokud to neuděláme, může zahynout nejen Rusko, ale s největší pravděpodobností i celá lidská civilizace,“ prohlásil s tím, že USA nebudou ochotny odpovědět na ruské jaderné údery na Evropu a „obětovat Boston za Poznaň“.
Místopředseda ruské bezpečnostní rady a bývalý ruský prezident a premiér Dmitrij Medveděv nedávno pohrozil, že Rusko nasadí jaderné zbraně, pokud Ukrajinci zaútočí západními zbraněmi na ruská odpalovací zařízení. Medveděv nicméně taková varování pronáší tak často, že už kvůli tomu čelí masivnímu posměchu. Podle západních diplomatů ale jeho postoje ukazují, jak přemýšlejí nejvyšší patra kremelských elit.
4. října 2023 |
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvSám ruský prezident Vladimir Putin hned v prvních dnech invaze nařídil převedení ruských jaderných sil do režimu zvláštní pohotovosti. Též varoval, že je Rusko může použít, pokud bude jeho územní celistvost narušena. Moskva nicméně čelí tlaku Pekingu, čínský prezident Si Ťin-pching údajně osobně Putina varoval před učiněním takového kroku.
Cvičíme na černý scénář s jadernými zbraněmi a velkou válku, řekl vojákům Řehka |
Alberque tvrdí, že Moskva musí v případě taktických zbraní přijít na správnou „dávku“, aby přinutila své protivníky ke stažení, ale nevyvolala rizikový koloběh eskalace. Podle analytika takový scénář nechává „americké plánovače celou noc vzhůru“.
Západní zpravodajci budou schopni zaznamenat četné signály, pokud by Rusko chtělo použít nástroje hromadného ničení, uvádí Alberque, jenž dříve pracoval pro Pentagon a NATO. Například jejich přesun z centrálního skladu na leteckou základnu a případně konvenční údery v blízkosti plánované cílové oblasti s úmyslem ochromit radary a protiraketovou obranu. Sám Putin by se přesunul do jaderného krytu.
30. října 2023 |
