Kubánská vláda v čele s prezidentem Miguelem Díazem-Canelem vyzdvihuje progresivní změny v nové ústavě, v níž bude nově zakotvené právo na soukromé vlastnictví a podnikání, posílí také role trhu a zahraničních investic.
Dokument, který poslanci schválili již minulý rok, údajně mění také strukturu exekutivy, oficiálně uznává soukromé vlastnictví a volný trh a dokonce otevírá dveře legalizaci sňatků homosexuálů. Rozhodující role komunistické strany v něm však i nadále zůstává nedotčena (o ústavě jsme psali zde).
Opozice však tváří v tvář zbídačené ekonomice však volá po zavedení demokratických pravidel a „skutečných“ hospodářských reforem.
Většina ekonomických změn je totiž podle pozorovatelů spíše formalitou. Soukromé podniky již povolil bývalý prezident Raúl Castro a na Kubě legálně či nelegálně fungují už řadu let, především kvůli neschopnosti státu ekonomicky zajistit všechny své obyvatele.
Skupina oponentů režimu demonstrovala den před hlasováním v ulicích Havany. Lidé, mezi nimiž bylo několik již v minulosti vězněných disidentů, podle nezávislého webu 14ymedio.com požadovali „konec diktatury“ a vyjadřovali nesouhlas s pořádáním referenda, které podle nich nic nezmění na nesvobodném charakteru kubánské společnosti. Policie demonstraci rozehnala a několik účastníků zatkla.
Podle stanice Martí Radio se zatýkalo i ve městě Santiago de Cuba, kde se jedna z opozičních organizací rovněž snažila přesvědčovat lidi, aby nechodili hlasovat či řekli ústavě „ne“. Deník Miami Herald informoval, že kubánská policie cílila na kritiky referenda ještě před demonstrací a z domovů jim zabavovala počítače, USB disky a další pracovní materiály.
Kuba škrtá z ústavy budování komunismu, potvrzuje soukromé vlastnictví |
Kubánští představitelé tvrdí, že ústava, kterou již loni schválil parlament (psali jsme zde), odráží snahu modernizovat nejen ekonomiku, ale i nutnost změn ve vedení země. Dokument například omezuje funkční období prezidenta na nejvýše dvě pětiletá období po sobě, zavádí také funkci premiéra.
Osmapadesátiletý Díaz-Canel, který loni nahradil v úřadu hlavy státu o téměř tři desetiletí staršího Raúla Castra, však podle opozice jakoukoli změnu směrem k demokracii nepřinesl a nic podobného se neočekává ani od nové ústavy.
Podívejte se, jak kubánští poslanci schválili návrh nové ústavy v červenci 2018
