Nejen vědce druhý největší geoglyf na světě přivádí k šílenství. Podle serveru News.com tento týden nabídl podnikatel a filantrop Dick Smith pět tisíc australských dolarů (přes osmdesát tisíc korun) tomu, kdo vysvětlí původ Marree Mana.
Nikdo totiž neví, kdo rytinu nedaleko jezera Eyre vytvořil. O tom, že se v odlehlé části jižní Austrálii nachází čtyři kilometry dlouhá postava s oštěpem, se veřejnost dozvěděla před dvaceti lety, když nad ní v červnu 1998 proletěl pilot helikoptéry Trevor Wright.
Ten říká, že geoglyf spatřil náhodou, podle BBC však tehdy chodily do redakcí a obchodů anonymní faxy, které na existenci Marree Mana upozorňovaly. Podle jazyka použitého v dopisech se soudilo, že je kresba dílem amerických umělců, jiní zase ukazovali na místní scénu či vojáky.
„GPS byla tehdy v plenkách, je to pozoruhodný výkon“
Časem se ustálila jen domněnka, že je geoglyf portrétem lovícího Aborigince. Podle Smithe se autoři mohli inspirovat také antickou postavou boha Dia. Majitel nedalekého hotelu Phil Turner a bojovník za zachování díla se domnívá, že jeho autoři museli být profesionálové a pravděpodobně použili navigaci GPS.
„Ať už to tu dělal kdokoliv, zabodl každých deset metrů bambusový kolík. Pokud byste neměli souřadnice, neměli byste ponětí, jestli stojíte u levého palce nebo lokte. Vzhledem k tomu, že GPS technologie byla tehdy v plenkách, jde o naprosto pozoruhodný výkon,“ míní.
Pozemek, na kterém se lovec nachází, patří domorodé komunitě. Té se zpočátku objev příliš nelíbil a mnozí Aboriginci ho považovali za znesvěcení své půdy. Z Marree Mana se i přesto stala turistická atrakce, zájemci však musí do oblak. Rytina je tak rozsáhlá, že ji lze vidět jen z výšky. Po dvaceti letech existence ji začala ničit eroze, místní ji proto po dohodě s domorodci obnovili.
K autorství se ovšem nikdo nepřihlásil a Smith tak se svým týmem pátrá dál. „Po dvou letech schůzek s různými lidmi si uvědomuji, že mi pravděpodobně jeden nebo dva z nich neřekli pravdu,“ dodává filantrop.
