Obyvatelé Milána po částečném uvolnění omezení opět zamířili do práce. (4....

Obyvatelé Milána po částečném uvolnění omezení opět zamířili do práce. (4. května 2020) | foto: AP

Vláda se nám směje do tváře. Italové nemají z pomalého uvolňování radost

  • 155
Miliony Italů se v pondělí po více než dvou měsících domácí izolace poprvé vrátily do práce. Místo radosti z obnovených svobod jsou ale lidé na vládu premiéra Guiseppe Conteho rozhněvaní, protože návrat k normálnímu životu je stále v nedohlednu. Příliš pomalé uvolňování restrikcí kritizují zejména podnikatelé. Ti se obávají, že budou kvůli strategii čelit ještě větším ekonomickým problémům.

Od pondělka mohou Italové v rámci stejného regionu opět navštívit příbuzné, jít na procházku nebo si zaběhat ve znovuotevřených parcích. Cestovat do jiných regionů se smí jen kvůli práci nebo v případech nouze.

Zavřená zůstávají nadále kadeřnictví, fitness centra a mnoho dalších komerčních aktivit. Kavárny a restaurace mohou jídlo a pití nabízet pouze s sebou. Nutností zůstává na veřejnosti rouška. Děti půjdou do školy až v září. V Itálii se koronavirem nakazilo přes 210 tisíc lidí, téměř 29 tisíc z nich zemřelo.

Úředníci uvolnili také opatření týkající se pohřbů, kterých se nyní může zúčastnit až patnáct lidí. Pro církevní mše a konání svateb ale omezení stále platí. Návrhář svatebních šatů Pietro Demita z města Lecce kvůli tomu v pátek na protest zapálil celou svou kolekci, protože už nevidí naději na záchranu.

„Zapálil jsem své výtvory, abych poslal jasnou zprávu. I kdybych to neudělal, kvůli ekonomickým a politickým rozhodnutím učiněným během koronavirové krize by má práce stejně přišla vniveč,“ prohlásil Demita pro list The Guardian.

Naději vystřídalo zoufalství

Italové na rozvolnění opatření čekali s nadějí, že se jejich život po dlouhých devíti týdnech vrátí opět k normálu, a to především na jihu země, kde zdravotníci zaznamenali méně případů nemoci covid-19 než na severu.

Virus v Itálii zažehl hněv proti Evropské unii, roste touha odejít

„Zdá se, že se politici moc dobře smějí na naše náklady. Je to stejné, jako by nám říkali, abychom šli ven, ale přitom zůstali doma,“ myslí si jednatřicetiletý kadeřník Constantino Montalbano ze sicilského Palerma.

„Omezení ovlivnila naše duševní zdraví a tvrdě zasáhla naše peněženky. Pokud se brzy nevrátíme k normálu, koronavirus zabije nejen desetitisíce lidí, ale i celou ekonomiku,“ dodává Montalbano. Kadeřníci mohou podobně jako restaurace otevřít až 1. června, muzea a maloobchodníci od 18. května.

Přestože jsou kafeterie, bary a restaurace základním pilířem ekonomiky mnoha italských měst a obcí, více než pětasedmdesát tisíc jejich majitelů se v pátek zúčastnilo tichého protestu proti jejich znovuotevření, protože se obávají, že za současných podmínek to bude pro mnohé znamenat konec.

„Chceme otevřít až ve chvíli, kdy budeme vědět, že můžeme efektivně pracovat,“ říká Paolo Bianchini, majitel restaurace ve městě Viterbo a mluvčí organizace Movimento Imprese Ospitalità, jež protest, v rámci kterého podnikatelé na hodinu zhasli ve svých domovech světlo, svolala.

Na jihu Itálie roste napětí. Lidem dochází jídlo i peníze:

Pokud otevřeme, zničí nás to

„Kapacita mojí restaurace se kvůli nařízenému odstupu zmenší na třetinu. Pokud budu mít málo zákazníků, budu muset podnik zavřít, protože nedokážu pokrýt náklady. Paradoxně nás zničí, že otevřeme. Potřebujeme likviditu. Jak to, že jiné země podnikatelům pomáhají a Itálie ne,“ zlobí se Bianchini.

Italům v karanténě docházejí peníze. Začínají krást a hrozí revolucí

Itálii navíc podle odborníků čeká v nadcházejících měsících další smrtící úder, jež zasáhne jedno z nejdůležitějších odvětví v zemi – cestovní ruch.

Podle italské Národní konfederace řemeslníků a podnikatelů (CNA) přijede mezi červencem a zářím o 25 milionů méně zahraničních turistů. Riziko, že tisíce hotelů, letovisek a penzionů, budou muset v dohledné budoucnosti zavřít své dveře, je podle CNA více než reálné.

Italská opozice Conteho před týdnem kvůli příliš opatrnému plánu na uvolňování restrikcí značně kritizovala. „Kdyby lidé z Bergama a Brescie, kteří zemřeli na koronavirus, mohli mluvit, řekli by nám, ať na jejich počest znovu restartujeme život v zemi,“ prohlásil někdejší premiér Matteo Renzi.

Na Conteho stranu se nicméně postavili lékaři a epidemiologové, podle nichž je pomalé uvolňování opatření na místě. „Pokud nebudeme opatrní, riskujeme novou vlnu infekcí,“ uvedl specialista na infekční onemocnění Tullio Prestileo z Palerma. „Můžeme se snadno dostat tam, kde jsme začali,“ varoval.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video