ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

S výročím 11. září opět procitají konspirátoři. Nevěří ani covidu

  • 377
Pád Dvojčat v New Yorku, díra zející v Pentagonu nebo vrak letadla v pensylvánském poli. Za atentáty tehdy stála teroristická organizace Al-Kájda. Někteří lidé jsou však stále přesvědčeni, že útoky zinscenovala sama vláda Spojených států. Konspirační teorie spřádané kolem jedenáctého září budou k 20. výročí útoků opět sílit.

„Konspirátoři zpochybňuji absolutně všechno a zajímalo by mě, kolik pravdy je na všem, co se píše v učebnicích dějepisu,“ říká Heather Bauerová, hospodyně ze severoamerického Wisconsinu, která se také řadí k těm, kteří věří, že covid-19 neexistuje.

V době útoků jí bylo čtrnáct let a věřila „oficiální“ verzi, dokud se nezačala zajímat o konspirační teorie hnutí QAnon. Od té doby si myslí, že útoky řídila sama americká vláda, aby ospravedlnila válku s Irákem, kterou Spojené státy zahájily v roce 2003. Je také členkou Hnutí za pravdu o 11. září (9/11 Truth Movement), které neúnavně rozebírá „důkazy“ na sociálních sítích. Podle nich dvojčata spadla po odpálení bomby, nikoli po nárazu dvou letadel. 

Jedním z častých tvrzení je například to, že letecké palivo nemohlo roztavit ocelové nosníky nebo že za úhledným pádem věží je výbuch trhaviny. Obvinění, která byla za posledních 20 let rozpracována do nejmenších detailů, pravidelně vyvracejí novináři i dokumentaristé.

Hodně dezinformací, málo času

Příznivci konspiračních teorií organizují při příležitosti 20. výročí útoku na WTC několik debat s veřejností, které se budou týkat i původu koronaviru a proticovidových vakcín. V kalifornském Oaklandu se například bude konat 17. ročník filmového festivalu za pravdu o události. Organizátoři na něm promítnou i dva filmy o pandemii včetně snímku Plandemic (Plándemie), který je plný již vyvrácených dezinformací o covidu-19.

„Je tolik věcí, které chceme probrat, a máme jen osm hodin,“ řekla organizátorka festivalu Carol Brouilletová, která rovněž založila pobočku hnutí za pravdu o 11. září na severu Kalifornie. O materiál jistě nebude nouze. Jeden z hostů Ken Jenkins produkoval podle oficiálních stránek festivalu dokonce desítky filmů o atentátech z 11. září.

Konspirační teorie o tomto útoku patří mezi první dezinformace, které těžily z internetu, a rozšířily se proto mnohem rychleji než ty starší, například o vraždě prezidenta Kennedyho nebo o stopě Neila Armstronga na Měsíci.

Konspirační hnutí QAnon naoko upadlo v zapomnění, mimo média ale sílí dál

„Amerika je pozoruhodně náchylná ke konspiracím,“ řekl novinář Garrett Graff, který na toto téma napsal knihu. Lidé, kteří jim věří, získávají díky internetu stále více následovníků. „Tyto teorie se zrodily ve chvíli, kdy média, jako například YouTube, umožnila lidem propagovat své myšlenky stále přesvědčivějším způsobem,“ uvedl Graff.

Konferenci k 11. září uspořádá i výbor právníků pro vyšetřování událostí 11. září. Na akci se bude rovněž debatovat o pandemii covidu-19. Událost nese název „Od antraxu z 11. září k pandemii“, ten odkazuje k dopisům s jedovatou látkou zaslaným po 11. září novinářům a politikům.

Podle advokáta Micka Harrisona, který je členem výboru, je spojitost mezi antraxem a covidem jasná. „Protože jsme zkoumali historii vývoje biologických zbraní v USA, zejména antraxu, nyní se obáváme, že v této zemi existuje přetrvávající problém s používáním biologických zbraní,“ uvedl právník z Indiany.

Lidé jako Bauerová nebo Harrison považují boj proti „oficiálním verzím“ výkladu událostí za svou občanskou povinnost. „Snažím se tuto zemi povznést tím, že její vláda bude demokratičtější, odpovědnější a transparentnější,“ řekl Harrison. „V tomto ohledu je 11. září jeden velký problém, protože stále neznáme pravdu o tom, co se opravdu stalo,“ dodal.

Rozhodnutí amerického prezidenta Joea Bidena odtajnit vyšetřovací spisy k atentátům z 11. září a možné roli Saúdské Arábie pochybnosti možná rozptýlí, anebo naopak vyvolá další vlnu konspiračních teorií.

Na teroristické útoky vzpomínali v Rozstřelu očití svědkové:

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video