Norové v pondělí drželi minutu ticha za oběti masakru. Po celý den se scházeli

Norové v pondělí drželi minutu ticha za oběti masakru. Po celý den se scházeli na náměstí před katedrálou v Oslu. (25. července 2011) | foto: David Neff, MAFRA

KOMENTÁŘ: Ponurá Skandinávie aneb co by k tomu řekl Stieg Larsson

  • 484
Stále živíme pohádkový mýtus o bezproblémové Skandinávii, kde život plyne bez poruch jako nablýskané volvo. Ale pod povrchem téhle obdivuhodné společnosti se vytvořily silné protiproudy.

Prozatím nikoho nenapadlo, že otřes z masové vraždy v Norsku zesiluje stejný faktor, který pomohl Stiegu Larssonovi, aby se svým Miléniem, trilogií o Mikaelu Blomkvistovi a Lisbeth Salanderové, udělal tak obrovskou díru do světa.

Celý svět totiž vidí tyhle země úplně jiné, než jaké ve skutečnosti jsou. Nepředpokládali bychom, že se něco takového stane v poklidném, čistém, bezpečném Norsku. Stejně jako jsme byli nad Larssonovými knihami překvapeni, že to přátelské, blahobytné Švédsko je plné zla, neonacistů, obchodu s lidmi, násilí na ženách, nenávisti, korupce a bezohledných drogových dealerů.

Útoky v Norsku

Švédsko v podání Larssona vypadá trochu jako Mexiko, kde ovšem žijí modroocí blonďáci. Norsko teď připomíná americkou univerzitu po řádění bandy zákeřných střelců.

My však stále živíme pohádkový mýtus o bezproblémové Skandinávii, kde život plyne bez poruch jako nablýskané volvo, svět je účelně krásný jako nábytek z IKEA a společnost optimisticky bezproblémová jako písně Abby.

Ne, že by Skandinávie nebyla jedno z nejlepších míst k žití. Ale pod povrchem téhle obdivuhodné společnosti se vytvořily silné protiproudy.

Není náhodou, že zrovna v téhle tolerantní části světa má krajní pravice nejsilnější pozice v Evropě. Podívejte se na tohle: "Švédkám jsme se líbili. Hlavně černí fotbalisté byli pro ně atrakcí. Tyhle dívky chtěly jenom černoušky. Lichotily nám, jak jsme krásní. Dokonce jsem tam prožil krátký flirt s nádhernou Švédkou Ilenou. Moje černá pleť ji okouzlovala. Asi proto, že na nás nebyly zvyklé."

Tohle napsal Pelé o šampionátu, který byl ve Švédsku v roce 1958. Jenže teď jsou Skandinávci zvyklí na cizince až moc.

Každý pátý obyvatel Švédska je cizinec (všimněte si, že hrdinové Larssonovy trilogie mají často polská, italská, portugalská či orientální jména). Každý desátý obyvatel Norska je cizinec. Ve Švédsku to došlo tak daleko, že se už hovoří o konci "švédství". Ale cizinci jsou jen jedním z faktorů.

Pro Skandinávce se spojilo příliš mnoho změn najednou. Nejde jen o přistěhovalce. Dějí se ještě horší věci. Dorazil pocit, že tradiční pořádky, které dlouho posilovaly představu o severské výjimečnosti, se hroutí.

Výjimečnost spočívala v blahobytu a bezpečnosti, ať té na ulici nebo sociální, úspěšné snaze stát stranou konfliktů světa, a když už se zapojit, tak jedině tím, že budeme poskytovat dobro a azyl. Skandinávie byla zvyklá na úspěch. Byla bohatá, zdravá, borgovsky pohledná, poklidná, záviděníhodná, následováníhodná...

Ale jak se svět postupem času poskandinávštil, Seveřané naopak začali sklouzávat na jeho úroveň. Vezměte si Švédsko, tradičního severského lídra: státní pečovatelská síť se potrhala, násilný zločin stoupl podle statistik o 40 procent. Obezita, pití, pašování heroinu. K tomu organizovaný zločin vytvořil novou vrstvu superbohatých gangsterů.

Skandinávci vědí, že jejich ráj tak, jak ho znali, se už stává v mnoha ohledech jen nostalgickou vzpomínkou. Protože společnost je konfrontována s věcmi, s nimiž si neví rady, roste nedůvěra v politiky a elity vůbec. Švédové nesrovnatelně víc než kdysi považují ty nahoře za prohnilé a zkorumpované (proto Larsson tak dobře rezonoval při svém domácím vydání), Norové zase mají pocit, že demokracie je bezzubá.

Nejistota, frustrace, obavy z budoucnosti... Navíc nespokojenost s imigranty... Místo rybích restaurací jsou kebaby... A volvo je čínské... Co bude dál? Politici neodpovídají. Takové prostředí a takové otazníky vytvářejí rozhodně dobré pařeniště pro krajní pravici. A podněty pro šílence, kteří mají pocit, že mají velké poslání, a vezmou do ruky zbraň, aby probudili ostatní.

Co z toho plyne pro nás? Pokud jste slyšeli, že klesající porodnost za nás vyřeší přistěhovalci, a zase bude dobře, tak tady vidíte, jaké džiny to vypustí. Nemyslím tím přímo střelbu, ty nálady k otrávení země stačí. A to jsme v porovnání se Skandinávci nesnášenliví už dnes.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video