Uprchlická krize otřásla základy německé politiky. Na podzim 2015 skončila éra „merkelovského biedermeieru“, tedy období společenského optimismu, konsenzuální politiky a hospodářského růstu.
Jakub Eberle je výzkumným pracovníkem Ústavu mezinárodních vztahů a Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Zabývá se zejména současnou německou zahraniční politikou. |
Dnes je německá společnost nejistá a rozštěpená, což se projevuje klesající důvěrou v politické instituce s vládou v čele, demonstracemi, násilnými útoky proti uprchlíkům a růstem preferencí pravicových populistů z Alternativy pro Německo (AfD).
Nedělní hlasování v Bádensku-Württembersku, Porýní-Falci a Sasku-Anhaltsku ukáží, do jaké míry se společenské klima odrazí na podobě doposud stabilního stranického systému Spolkové republiky. Jedná se o důležitý test voličských nálad rok a půl před termínem celostátních voleb, který budou s napětím sledovat všichni aktéři. Největší otazníky visí nad výsledkem AfD a politickou pozicí Angely Merkelové.
Třetí místo pro AfD?
Pokud se potvrdí aktuální průzkumy veřejného mínění, tak se Alternativa pro Německo nejen pohodlně dostane do všech tří zemských parlamentů, ale může se dokonce těšit na dvouciferné výsledky. Nejvyšší hodnoty strana pravidelně zaznamenává ve východoněmeckém Sasku-Anhaltsku, kde by mohla dosáhnout i na pětinu hlasů.
AfD se díky uprchlické krizi stala nejvýznamnější platformou pro vyjádření nespokojenosti s politickým establishmentem. Ještě v létě přitom skomírala a zdálo se, že po odchodu umírněného křídla okolo profesora ekonomie Bernda Luckeho strana směřuje k zapomnění. Uprchlické téma ale znamenalo druhou šanci.
Obrozená AfD si tak minulý víkend mohla připsat 13% a třetí místo v komunálních volbách v Hesensku, které sousedí s Porýní-Falcí i s Bádenskem-Württemberskem. Pokud AfD o víkendu uspěje, podaří se jí významně upevnit svou pozici. Zastoupení v dalších třech zemských parlamentech (AfD je v tuto chvíli již v pěti z nich) by straně přineslo nejen prostor pro zviditelnění se, ale také dodatečné finanční prostředky a šanci vybudovat organizační zázemí pro celostátní volby.
Chystá se vnitrostranický útok na Merkelovou?
Velmi důležité budou volby také pro Angelu Merkelovou. Zatímco v celostátní politice byla její Křesťansko-demokratická unie (CDU) dlouho bez konkurence, na zemské úrovni se účastní jen šesti vlád z šestnácti a patří jí pouze čtyři premiéři. Strana proto úspěch potřebuje, zejména Bádensko-Württembersko pak dlouhá desetiletí patřilo mezi její tradiční bašty.
Od CDU se však v důsledku vstřícné politiky vůči uprchlíkům odklání část konzervativních voličů, a to právě na úkor AfD. Zatímco v Sasku-Anhaltsku by strana měla i přes pokles pohodlně obhájit první místo, v důležitějších západoněmeckých zemích jsou průzkumy velmi těsné (Porýní-Falc) či dokonce nepříznivé (Bádensko-Württembersko).
Klaus v PorýníExprezident v Německu agituje za AfD, vystoupí na jejím mítinku |
Kandidáti CDU s politikou Merkelové nejprve souhlasili, poté se vůči ní ve snaze zvrátit pokles preferencí začali opatrně vymezovat, zatímco v posledním týdnu se ke kancléřce opět spíše hlásí. Toto lavírování by se CDU mohlo vymstít především v největším Bádensku-Württembersku, kde strana ztrácí hlasy jak nalevo, tak napravo. Volby tak sice jsou referendem o uprchlické politice, ale především pro podporovatele Angely Merkelové není úplně jasné, koho mají volit.
Hned po sečtení hlasů tak vypukne boj o interpretaci výsledků a případné hledání viníků. Kancléřce hraje do karet, že její osobní podpora opět roste a je daleko vyšší, než preference CDU ve všech třech zemích. Případnou prohru pak také nebude lehké svádět na „vítání uprchlíků“, pokud CDU porazí ještě liberálnější zelení či sociální demokraté.
Merkelovou tak zřejmě nečeká lehčí spaní. Po volbách se jistě ozve i řada kritiků, kteří se doposud drželi v pozadí. Na vnitrostranický puč to ale zatím nevypadá, navzdory přání rady českých komentátorů.
