"Severokorejská dělostřelecká jednotka rozpoutala provokační střelbu ve 14:34 (6:34 středoevropského času) a jihokorejské oddíly na palbu okamžitě odpověděly," řekl podle ČTK mluvčí jihokorejského ministerstva obrany.
Záběry televize YTN ukázaly sloupce černého dýmu stoupající z ostrova Jonpchjong západně od břehů Korejského poloostrova. Při incidentu zahynuli dva jihokorejští vojáci, dalších čtrnáct jich bylo zraněno.
Při ostřelování prý shořelo přibližně šedesát až sedmdesát domů a ohně se poté rozšířily i do okolní krajiny. "Hoří domy i hory, lidé jsou evakuováni. Kvůli dýmu toho není příliš vidět," řekl svědek televizi YTN.
"Lidé jsou vystrašení k smrti a zatímco spolu mluvíme, ostřelování stále probíhá," dodal svědek reportérům. Někteří obyvatelé se prý pokusili opustit ostrov na rybářských lodích. Na ostrově žije přibližně dvanáct set obyvatel.
Ostrov, který leží poblíž sporné námořní hranice mezi znepřátelenými zeměmi, údajně zasáhlo až 200 dělostřeleckých granátů. Jeden ze svědků řekl televizi YTN, že mnoho z nich zasáhlo místní vojenskou základnu.
Jihokorejská armáda přiznala, že v okolí ostrova prováděla manévry. Během kombinovaného cvičení letectva a námořnictva ale prý střílela na západ, nikoli na sever k pobřeží KLDR.
Zastavte provokace, varuje Soul
Prezident Jižní Koreje ihned svolal poradu do bunkru poblíž svého sídla. I Mjong-bak prohlásil, že se snaží zabránit eskalaci konfliktu. Země uvedla svoji armádu do nejvyšší pohotovosti a varovala totalitního souseda, že v případě dalších provokací odpoví rázněji.
Pchjongjang obratem z prvotního útoku obvinil jihokorejské jednotky. "Navzdory našim opakovaným upozorněním vypálila Jižní Korea v 13:00 několik desítek střel. (...) Okamžitě jsme zahájili silnou vojenskou akci," uvedla severokorejská agentura KCNA. Nicméně neuvedla, jestli si incident vyžádal na straně KLDR nějaké oběti.
"Spojené státy ostře odsuzují tento útok a vyzývají Severní Koreu, aby zastavila bojovou akci," reagoval na incident Bílý dům. Před eskalací napětí varuje také Kreml. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil takový vývoj na Korejském poloostrově za "kolosální nebezpečí". Kvůli incidentu by se mohla mimořádně sejít Rada bezpečnosti OSN.
Vztahy obou Korejí jsou na bodu mrazu
Napětí mezi oběma Korejemi, které jsou formálně stále ve válečném stavu, naposledy eskalovalo v březnu po potopení jihokorejské válečné lodi Čchonan, které podle vyšetřovatelů způsobilo severokorejské torpédo. Na korvetě tehdy zemřelo 46 jihokorejských námořníků.
Komunistická země ostřeluje svého jižního souseda v době, kdy zmocněnec amerického prezidenta pro Severní Koreu Stephen Bosworth odletěl do Číny ke konzultacím o severekorejském jaderném programu.
KLDR ve svém jaderném komplexu v Jongbjonu zprovoznila dva tisíce centrifug na obohacování uranu. V reakci na to Bosworth vyloučil obnovení šestistranných rozhovorů o severokorejském jaderném programu.
Na konci září byl do vrcholných stranických funkcí jmenován nejmladší syn severokorejského vůdce Kim Čong-ila. Kim Čong-un je na nejlepší cestě vystřídat svého churavějícího otce v čele jednoho z nejtužších totalitních režimů na světě.
Šarvátky u 38. rovnoběžkyKorejskou válku ukončila 27. června 1953 dohoda o příměří, mírová smlouva nebyla nikdy uzavřena. Hranici zemí určila 38. rovnoběžka, kolem které vzniklo demilitarizované pásmo. Ve Žlutém moři rozděluje korejská mořská teritoria demarkační čára. Nedaleko námořní hranice se odehrála řada incidentů. KLDR od roku 1999 usiluje o nové určení hranice a obviňuje Jižní Koreu, že její plavidla opakovaně narušují severokorejské teritoriální vody. Severokorejský režim od konce války vyprovokoval na souši i na moři řadu potyček. V roce 1968 přišlo při 181 střetech o život 162 amerických a jihokorejských důstojníků. 21. ledna 1968 - Útok severokorejského komanda na prezidentský palác v Soulu. Při druhém neúspěšném atentátu na jihokorejského prezidenta Pak Čong-huia zahynula v srpnu 1974 prezidentova žena. 9. října 1983 - Životy čtyř ministrů a 13 dalších vysokých členů jihokorejské vládní delegace si vyžádal výbuch bomby v Barmě. Z odpovědnosti za atentát je dodnes podezírána severokorejská tajná služba. 9. listopadu 1987 - Dva agenti KLDR vyhodili do povětří jihokorejský Boeing se 115 pasažéry na palubě. Linka 858 Korejských aerolinií směřovala z Bagdádu do Soulu. Letadlo vybuchlo nad Andamanským mořem. 18. září 1996 - Posádka severokorejské ponorky pronikla na jihokorejské území. Zahynulo 24 severokorejských ozbrojenců a 13 Jihokorejců. 29. června 2002 - Čtyři Jihokorejci přišli o život a 19 jich utrpělo zranění při přestřelce mezi jihokorejskými a severokorejskými vojenskými plavidly. Podle velitele jihokorejského štábu zemřelo při střetu nejméně 30 Severokorejců. 11. července 2008 - Jihokorejská turistka zaplatila životem za vstup do zakázané vojenské zóny v turistickém letovisku Diamantových horách v Severní Koreji. Zastřelil ji severokorejský voják. 10. listopadu 2009 - Severokorejská hlídková loď údajně překročila ostře sledovanou námořní hranici u západního pobřeží Korejského poloostrova. Plavidlo KLDR vyšlo z přestřelky s lodí jihokorejského námořnictva těžce poškozené. (o přestřelce čtěte zde) 29. ledna 2010 - KLDR tři dny ostřelovala dělostřelectvem spornou námořní hranici se svým jižním sousedem. KLDR tvrdila, že střelba byla součástí vojenského cvičení. (více čtěte zde) 26. března 2010 - Při rutinní prohlídce sporné námořní hranice ve Žlutém moři byla potopena jihokorejská korveta Čchonan se 104 muži na palubě, 46 mužů nepřežilo. Mezinárodní komise pověřená vyšetřením příčin incidentu oznámila, že katastrofu způsobilo severokorejské torpédo. (více čtěte zde) zdroj: ČTK |
