Většina už tady napsala, jak šílená je to představa dostat takový telefonát. Ta bezmoc. Za mě - vzhledem k tomu, že mám jedno dítko - bych už neměla důvod žít. Ledaže by mě držela při životě touha po pomstě či snaha bojovat za to, aby už nikdo jiný nezažil takovou hrůzu.
Na jednu stranu - mobil je super vynález, ale nikdy člověk nestojí o to slyšet, že mu ten mobil zvoní od milovaného člověka naposledy.
A ještě mimochodem, myslela jsem, že tady budou lidi většinou nadávat na to, proč se to stalo a jak jim je líto těch rodičů a dětí, ale zase jsem se nezklamala v tom, že se tady najdou reakce, kde se lidi opět hádají o naprosto v tuto chvíli nepodstatných věcech a tou je politika, která ač s tím možná nepřímo souvisí, tak je v tuto chvíli mimo hru. Tady jde o to, že lidi šli za zábavou, za zážitky, šli si užít hezký den a přáli si se smát a radovat a kvůli nezodpovědným majitelům, stavařům a já nevím komu ještě, kdo za tím obchoďákem je, přišli o život. V životě je tolik situací, tolik věcí, které nemůžete předvídat a nedokážete jim zabránit, ale toto byla naprosto zbytečná tragédie.
Je mi z toho opravdu zle. Brečím a nedovedu si představit sama sebe na místě těch rodičů.
Doufám a opravdu pevně doufám, že budou naprosto nekompromisní tvrdé tresty a že se o tom dozvíme.
