Aby jazyk přežil, musí jím mluvit alespoň 100 tisíc lidí
Sampat poukazuje na to, že podle expertů organizace UNESCO má konkrétní národní jazyk jistotu, že přejde z jedné generace na druhou, jen pokud jím hovoří nejméně 100 tisíc lidí.
"Za situace, kdy zhruba polovinu ze 6800 existujících jazyků zná méně než dva a půl tisíce lidí, je snadné předpovědět, že tyto málo frekventované jazyky téměř jistě nepřežijí konec století", říká americký vědec.To podle něj pomůže jazykům jako angličtina, ruština a čínština.
|
Polovina z 6800 jazyků připadá jen na 8 států. Těmi jsou Papua-Nová Guinea, Indonésie, Nigérie, Indie, Mexiko, Kamerun, Austrálie a Brazílie. |
Řečí ejak mluví jediný Eskymák
Mimořádnému nebezpečí jsou vystaveny takové jazyky, kterými se dorozumívají málo početné komunity. To je příklad sibiřské udehejštiny, kterou hovoří jen asi stovka lidí. Jazyk arikapu používá v amazonské džungli pouze sed indiánů a aljašskému ejaku rozumí dokonce jen jeden jediný Eskymák.
Jde o rozmanitost i pochopení kultury
Problém podle Sampata, kterého citovala agentura ANSA nespočívá pouze v tom, že je ohrožena jazyková rozmanitost, ale především ve skutečnosti, že spolu s řečí zmizí i významný nástroj k pochopení konkrétní kultury.
Z toho podle badatele vyplývá, že by měly úřady ohrožených zemí spolu s mezinárodním společenstvím začít na záchraně jazyka pracovat. Za příklad jim dává Havaj. Když hrozil místnímu jazyku natia zánik, byl v roce 1983 zaveden jako studijní předmět na všech školách.
