Indičtí vojáci hlídkují ve státě Džammú a Kašmír. (6. října 2019)

Indičtí vojáci hlídkují ve státě Džammú a Kašmír. (6. října 2019) | foto: AP

Jaderná hrozba. Válka mezi Indií a Pákistánem by zabila 125 milionů lidí

  • 119
Jaderná válka mezi Indií a Pákistánem by během jediného týdne vedla k úmrtí až 125 milionů lidí a ohrozila život obyvatel daleko za hranicemi regionu. Tvrdí to nová studie, podle které by mohly narůstající spory o status Kašmíru přerůst v celosvětovou tragédii, která by způsobila zásadní změny klimatu a vyvolala hladomor.

Studii publikovali minulý týden vědci z univerzit v Coloradu a New Jersey. Podle nich má konflikt mezi Islámábádem a Novým Dillí katastrofický potenciál. Tito dlouhodobí soupeři se spolu utkali už ve čtyřech válkách. Pokud by došlo na pátou, bude podle vědců kvůli jaderným zbraním poslední.

Zatímco Indie má podle odhadů bezpečnostních expertů přibližně 140 nukleárních hlavic, Pákistán pravděpodobně disponuje až 160 kusy.

Pokud by země vstoupily do vzájemného ozbrojeného konfliktu a využily své jaderné zásoby, vedlo by to podle vědců ke zničení regionálního obyvatelstva a spustilo smrtící řetězec mezinárodních událostí.

Pro zajímavost, největším počtem jaderných hlavic v současnosti disponují Rusové, kteří jich mají rovných šest a půl tisíce. Hned za nimi následují Američané, a to s více než šesti tisíci hlavicemi. Washington má nicméně v okamžité pohotovosti více nukleárních zbraní než Moskva.

„Pokud by někdy došlo k válce mezi Indií a Pákistánem, jak ve studii předpokládáme, mohly by tyto země utrpět ztrátu 50 až 125 milionů lidských životů. Byla by to regionální katastrofa,“ uvádějí autoři výzkumu.

Podle vědců by jaderný konflikt způsobil krátkodobé poruchy klimatu, v rámci nichž by se ochladilo na velmi nízké teploty, které Země naposledy zažila v polovině poslední doby ledové. Katastrofa by ohrozila také produkci potravin na celém světě, způsobila hladomor a vážně narušila přírodní ekosystémy.

Prezident státu Džammú a Kašmír Masood Khan varoval před globální recesí, masovou migrací a právě jadernou hrozbou napříč světem.

Pákistán se obává jaderného Armagedonu

„Momentálně jsme ve válečném stavu, ale situace by mohla eskalovat. Jakákoliv vojenská výměna nezůstane omezená, ale přerostla by na jadernou úroveň, která se rovná nukleárnímu armagedonu,“ uvedl Khan.

Indická část Kašmíru

Indická část Kašmíru je v převážně hinduistické Indii jediným územím, kde tvoří většinu muslimové. Povstalci tam od roku 1989 bojují proti indické vládě a požadují vznik samostatného státu nebo sjednocení Kašmíru pod pákistánskou vládou. Konflikt si už vyžádal téměř 70 000 obětí.

Indie i Pákistán si činí nárok na celou himálajskou oblast Kašmíru. Indie zrušila začátkem srpna speciální status své části Kašmíru, tedy státu Džammú a Kašmír. S cílem umlčet možné protesty odřízla komunikační sítě a omezila svobodu pohybu obyvatel. Kašmír přišel odebráním speciálního statusu o řadu práv včetně výsady schvalovat vlastní zákony.

Pákistánský premiér Imran Chán se na konci září na Valném shromáždění OSN vyjádřil k porušování lidských práv v indické části Kašmíru a varoval, že i konvenční konflikt by mohl rychle přerůst v nukleární válku.

Podle tajemnice Indie v OSN Vidishy Maitraové jsou Khanova slova politikou na pokraji války, nikoli státnictvím, a obvinila Pákistán z podpory terorismu.

Kašmírský Šrínagar jako město duchů. V ulicích hlídkovali vojáci:


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video