O úspěchu vědců z univerzity v Halifaxu informovaly internetové stránky BBC s odvoláním na zprávu v časopise Genetics.
Hmyz z čeledi vrtulovitých, kam patří řada známých škůdců včetně toho, který způsobuje červivost třešní, je vhodným nástrojem ke studiu reproduktivní biologie.
Tým doktora Vetta Lloyda z univerzity v metropoli kanadské provincie Nové Skotsko Halifaxu soudí, že jeho experiment pomůže expertům pochopit, proč klonování provázejí tak často nezdary.
"To je také v podstatě jediný důvod, proč člověk toto dělá," řekl Lloyd BBC. "Na světě je jinak much víc než dost," dodal.
Klony mouchy byly vytvořeny poněkud odlišným způsobem než slavná ovce Dolly. V případě Dolly byl genetický materiál odebrán z jedné z buněk dospělého zvířete a injekčně vpraven do prázdného vajíčka. U much nepocházel dárcovský genetický materiál z dospělé buňky, ale z buňky embrya.
Obecně se soudí, že druhý způsob klonování je snazší. I přesto bylo k vytvoření pěti kopií mouchy zapotřebí asi 800 transferů. Vady, které zmařily řadu pokusů, přitom dobře dokumentovaly problémy při klonování savců. V současné době mnoho narozených klonů velkých zvířat trpí zdravotními problémy a předčasně umírá.
 Moucha. Ilustrační foto. |
