Záplavy způsobené zničením Kachovské přehrady na jižním toku Dněpru budou mít negativní dopady na ukrajinskou i ruskou armádu. Krym přijde o dodávky vody, ale Rusové budou moci uvolnit jednotky na levém břehu veletoku a přesunout je do Doněcké oblasti, míní bezpečnostní analytik Michal Smetana.
Ze zničení Kachovské přehrady se Rusové a Ukrajinci viní navzájem. Komu to z hlediska situace na bojišti v Chersonské oblasti více prospěje? Vzhledem k terénu bude nejspíš více zaplavený levý břeh, který mají pod kontrolou Rusové. Negativní konsekvence to bude mít jak pro Ukrajinu, tak pro Rusko. Zatím těžko říci, kde přesně je ten poměr. Největší tragédie to je samozřejmě pro ukrajinské obyvatelstvo po proudu řeky, kromě záplav je to také otázka dodávek pitné vody. To se například zásadně týká i okupovaného Krymu, takže to je problém i pro Rusko.
A na třetím místě je tady vojenská otázka. Těžko říci, jaké byly ukrajinské záměry v této oblasti, ale Ukrajina už prokázala, že rozhodně má schopnosti provádět obojživelné operace a výpady přes řeku ve snaze fixovat ruské síly dílčími omezenými operacemi. Takový vývoj to značným způsobem komplikuje, takže čistě teoreticky po vojenské stránce by to Rusům mohlo pomoci uvolnit část sil v této oblasti a přesunout je na východ, kde je aktuálně Rusko vzhledem k tomu, že se Ukrajina snaží útočit na několika místech v Doněcké oblasti, potřebuje víc. Zničení přehrady je tedy určitě výrazně negativní pro Ukrajinu, ale zároveň jsou tam negativní efekty pro Rusko. Už loni v kontextu chersonské ofenzivy se diskutovalo, že pokud by Rusko skutečně zaminovalo a odpálilo přehradu, tak by to mělo negativní konsekvence i pro obyvatelstvo okupovaného Krymu.
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.
