Mao Ce-Tung (1893 - 1976) Od ledna 1935 byl tajemníkem a od roku 1943 předsedou Komunistické strany Číny. Velký kormidelník, jak se mu říkalo, stál v čele dvacetileté krvavé revoluce, která vedla ke svržení Čankajškových nacionalistů a ke zřízení Čínské lidové republiky v roce 1949. Od té doby až do své smrti v roce 1976 vládl neomezeně nejlidnatější zemi světa a prosazováním svého pojetí marxismu jí přivodil hospodářský úpadek. V důsledku jeho socialismu zemřely v Číně desítky milionů lidí. Maovo balzamované tělo je vystaveno v mauzoleu na ústředním pekingském náměstí Tchien-an-men. Zdroj: ČTK a Wikipedia |
"Je to přirozený vrchol, Mao si povýšení zasloužil za své četné úspěchy," citoval list Pao Kuo-ťüna, mluvčího Akademie vojenských věd, kde Sin-jü pracoval.
Po dědovi zdědil i filozofii
Sin-jü se tak stal nejmladším generálem čínské armády. Po svém dědečkovi zdědil nejen svůj vzhled, ale také filozofii. Je zastáncem tradičního Maova myšlení označovaného jako maoismus, které však v šedesátých letech přineslo hladomor a smrt až 40 milionům obyvatel. Pozdější přehnané zbrojení pak naprosto zruinovalo hospodářství země.
Čínská armáda je přitom považována za největší armádní složku světa. Podle dostupných informací má přes dva miliony aktivních členů a disponuje zřejmě i jadernými zbraněmi.
Věk není překážkou
Nízký věk Sin-jüna však prý není překážkou. "Ve vysokých armádních funkcích se bude objevovat stále více mladých lidí," řekl listu jeden z profesorů tamní Univerzity obrany.
Jediný vnuk Mao Ce-Tunga svůj obdiv ke svému dědečkovi mimo jiné dokázal tím, že chtěl dny jeho narození a smrti zařadit mezi státní svátky.
Mao Sin-jü měl být podle světových médií dosazen do velení armády už v září loňského roku u příležitosti 60. výročí založení komunistické Čínské lidové republiky. Tuto informaci ale strana záhy popřela s tím, že podpora by se mohla Maovi dostat nejdříve v roce 2010.
