Už za mých mladých let (a to už je hodně dávno) jsme měli zahraniční studenty. Ale studium, ke kterému nastoupili zároveň s námi, začali už o rok dříve. Měli totiž rok češtiny a ještě pak v prvním ročníku univerzity týdně pár hodin. Jasně, že mluvili s cizím přízvukem, ale domluvili se, chodili s námi na přednášky v češtině. A po přednáškách společně do hospody, kde jsme je učili to, co se nenaučili v kurzu češtiny. Bylo to super. Nechápu, proč by se na univerzitě v jakémkoli staré mělo přednášet v jiném jazyce, než v jazyce toho státu. (S výjimkou jazykových studií samozřejmě). Kdo chce studovat v té které zemi, by se měl/a naučit řeč té země a ne předpokládat, že se jim hostitelé budou přizpůsobovat. (Veselá historka - můžete si představit mé překvapení, když jsem v Torontu na RTG klinice potkal laboranta černocha odněkud z Afriky, a když se zeptal odkud jsem (slyšel můj cizí přízvuk v angličtině), tak po mé odpovědi, že From Czech Republic, na mě spustil plynulou češtinou. Spadla mi brada. Studoval v Praze)

dcera nasich pratel tady z Australie stravila predposledni rok stredni skoly na studijnim pobytu na gymnaziu v Nemecku, aby v praxi dokoncila studium nemciny, kterou studovala od 4. tridy.

Nikdo tam kvuli ni neporadal lekce v anglictine, ackolv anglictina samozrejme byla na tamejsim gymnaziu popularnim predmetem.

Pritom se zamilovala do kluka v Nemecku a kdyz o rok pozdeji v Australii po mezinarodni maturitni zkousce International Baccalaureate® (IB) s perfektnim bodovym vysledkem chtela studovat medicinu, zvolila k tomu Nemecko.

Take zase vsechno v nemcine. Ted uz je asi 4 roky lekarkou, v Nemecku.

V globalizovaném světě je naprosto normální, že vzejde jeden jazyk jako lingua franca a drtivá většina světa za tento jazyk považuje angličtinu. Můžete s tím nesouhlasit, můžete se dokonce i rozčilovat, ale to je asi tak všechno, co s tím můžete dělat.

vzdelany clovek by mel vyborne ovladat svou materstinu, vcetne slovni zasoby patrici do jeho specializace a vedle toho velmi dobre/vyborne alespon jeden z hlavnich svetovych jazyku.

Já myslím, že vědecké práce na téma "genderová nevyváženost postav v pohádce o Sněhurce" může být klidně psána ve finštině nebo v češtině. Ale něco mi říká, že až Fin nebo Čech udělá objev třeba ve fyzice, že příslušný článek bude psaný anglicky

Angličtiny je moc.

- Také se mi zdá.

pocitace udelaly ze svetoveho jazyka- anglictiny- jazyk naprosto nezbytny.

Čeština se s podobným problémem (němčina) vyrovnávala po staletí a vyřešila ho počeštěním stovek až tisíců původně německých slov. Dnes už je jako cizí nevnímáme (např. barva, drát, hadr, hák, halda, hoblík, chřipka, klapka, komín, konev, kroupa, křída, kufr, kuchař, lampa, lavina, malíř, malta, nudle, okurka, pekař, plachta, plaňka, plech, pluh, pytel, rám, roura, řemen, sáček, stodola, šálek, šňůra, špenát, šrám, šunka, talíř, trám, truhla, válec, vata, žemle, žumpa). Nejspíš to tak dopadne i s angličtinou.

Za chvíli angličtinu v severských zemích vytlačí arabština, která se bude se povinně vyučovat na všech školách.

Což jste si vymyslel, protože vám to zřejmě přijde kdovíproč zajímavé nebo vtipné.

Je smutne, pokud norsky vedec neumi publikovat sve poznatky v norstine. Anglictina je skvela, ale kazdy by mel schopen umet poradne vlastni jazyk a nevidim duvod, proc by mela treba svedska universita mit prednasky v anglictine a ne svedstine. Par oboru jiste, pro cizi studenty, ale ne vse. Je treba najit dobrou rovnovahu.

Odbornici by meli byt schopni umet vse debatovat i psat v rodne reci a je li treba i anglicky, ale ne jen anglicky.

V Cesku mne mrzi, jak se tlaci anglictina do cestiny umele a nasilne, jak mnozi pisi v anglickem slovnim poradku a jak svetacky predstiraji, jak je cestina uboha a ve skutecnosti jsou ubozi oni, protoze neumeji ani poradne cesky, ani anglicky.

protoze kdyz v rodnem jazyce nemate odborne nazvoslovi, niebo je velmi kostrbate, tak je jednodusi a produktivnejsi proste mluvit anglicky...chápu že tato snaha je právě o tom zachovat názvosloví, ale v češtině to právě většinou dopadá tak že se procestují anglické vyrazi

cim je clovek vzdelanejsi, tim vyssi uroven znalosti ciziho jazyka (alespon jednoho) by mel mit pro sve profesionalni potreby.

Dobrá znhalost angličtiny je v pořádku. Problémem jsou šílenosti objevující se i v médiích v češtině. Např. "Honza jdouce". Pokud se na to člověk zaměří, je mu smutno. Jazyk Hrabala nebo Vančury jdou do kopru.

Přiznávám bez mučení, že přechodníky opravdu neumím, a proto je nepoužívám. Jinak snad umím česky dost dobře.