Japonský císařský palác v centru Tokia se v pondělí koupal v nazlátlém jarním slunci, davy turistů procházely kolem tak jako v kterýkoliv jiný den. Máloco nasvědčovalo tomu, že uvnitř palácových zdí se všechno horečnatě chystá na výjimečnou historickou chvíli.
S úderem půlnoci se totiž Japonsko probudilo do nové éry.
Po úterní abdikaci císaře Akihita vstoupil ve středu ráno do korunního sálu jeho syn a následník Naruhito.
Převzal „tři posvátné poklady“ (meč Kusanagi, zrcadlo Jata no kagami a klenot Jasakani no magatama) odkazující k mytické sluneční bohyni Amaterasu a stal se 126. císařem japonské historie.
Zároveň s tím začala i nová historická epocha pojmenovaná Reiwa, období „nádherné harmonie“.
Jak zdůraznil japonský premiér Šinzó Abe, toto jméno bylo pečlivě vybráno, aby souznělo s očekáváními japonské společnosti směrem do budoucna.
„Vybrali jsme název Reiwa v naději, že se Japonsko stane místem, kde každý Japonec bude moci doufat v budoucnost a jeho sny rozkvetou stejně jako nádherné květy sakur oznamující příchod jara,“ řekl Abe.
Nový císař dostal tříkilový burger
Pro Japonce jde každopádně o nesmírně důležitý okamžik.
Japonský císař Akihito po třiceti letech abdikoval, na trůnu ho nahradí syn |
V symbolické rovině to znamená, že se začíná odznovu, pěkně od nuly a každý má možnost napravit případná předchozí zaváhání. Aby o tom mohli obyvatelé země vycházejícího slunce náležitě rozjímat, dostali výjimečné desetidenní volno.
A aby nezůstalo jen u přemítání, nového panovníka mimo jiné přivítal speciální „císařský“ tříkilový burger velikosti fotbalového míče, který v tokijské restauraci Oak Door vyjde v přepočtu na 20 000 Kč.
Kolonu s novým panovnickým párem vítaly na cestě do paláce davy příznivců. Menší skupina lidí v metropoli proti monarchii demonstrovala. „Nepotřebujeme císaře,“ hlásal jeden z transparentů.
Dlouhá staletí se císaři střídali na trůně po smrti předchůdce. Nynější případ je naprostou výjimkou – císař Akihito abdikoval v 85 letech kvůli zdravotním problémům. Naposledy došlo k něčemu podobnému v roce 1817, kdy se císař Morohito vzdal trůnu ve prospěch svého syna Ajahita.
„Tentokrát tedy nikdo nezemřel, takže Japonci nemusí truchlit a mohou slavit o to mohutněji,“ uvedl Ejiči Mijaširo, který se zabývá historií císařské rodiny.
Milovník turistiky a dopravy
Naruhito, velký milovník turistiky a historie, symbolizuje poněkud uvolněnější podobu stále nesmírně konzervativní monarchie.
Korunovace císaře nebude za naše peníze, zlobí se Japonci a podávají žalobu |
V mládí strávil nějaký čas v Austrálii, kde vyjížděl na výlety, hrál tenis a zdokonaloval se ve hře na housle. V posledních letech čas od času přednášel na jedné z japonských univerzit a rovněž se stal tváří císařského paláce na mnoha oficiálních zahraničních cestách. Mimořádně ho zajímá také doprava, ostatně na britském Oxfordu obhájil závěrečnou práci o historické dopravě na Temži.
S manželkou Masako rozenou Owadovou mají dceru Aiko.
Japonský císař už není vládcem v pravém smyslu tohoto slova, spíše je symbolem své země. Nemá prakticky žádné výkonné pravomoci, je jen formální hlavou země, jež vykonává náboženské obřady a vítá zahraniční delegace. Japonci však svého panovníka zbožňují a hluboce respektují.
Snažil se léčit historické rány
Období císaře Akihita nebylo pro Japonsko (nikoliv císařovou vinou) nijak jednoduché. Bylo érou, kdy se pomalu vytrácel do té doby udivující ekonomický boom, vracela se ekonomická nejistota doprovázená demografickými otřesy a přetrvávala neschopnost vyrovnat se s nechvalným odkazem druhé světové války (ani to se netýká císaře osobně).
„Akihito bude vzpomínán jako jeden z mála, který se v rámci svých omezených ústavních možností snažil léčit historické jizvy, jež japonský militarismus zanechal v Číně a na Korejském poloostrově,“ uvedla Tessa Morris-Suzukiová, profesorka japonské historie na australské národní univerzitě.
„Je potřeba také zaznamenat císařovu usilovnou snahu bránit poválečnou pacifistickou ústavu,“ dodala.
„Zatímco válečná role jeho otce, císaře Hirohita, rozděluje Japonce i tři desetiletí po jeho smrti, jeho syn se pokoušel odčinit minulé hříchy japonského impéria,“ uvedl profesor politologie na tokijské univerzitě Koiči Nakano.
Akihito byl také prvním panovníkem, který si nenárokoval božský status.
