Centrum Kyjeva skrápí vytrvalý déšť, přesto je hlavní bulvár Chreščatyk plný chodců. To však už neplatí pro slavný Majdan Nězaležnosti, kde před dvěma lety začala ukrajinská revoluce. Měsíce po svržení prezidenta Viktora Janukovyče zde stávalo stanové městečko radikálních demonstrantů, ty doby jsou už však dávno pryč.
V sychravém podvečeru se na náměstí mezi tably oslavujícími statečnost ukrajinské armády prochází pár osamělých turistů. Revoluci připomíná jen ohořelé sídlo odborů na druhé straně ulice, oharky svíček za oběti policejního zásahu z února 2014 a stánkaři v podchodech prodávající trička s chocholatými kozáky a blůzy s ukrajinskými výšivkami.
A změnila se i nálada. Je to už rok, co v čele země vysílené boji na východě země stojí vláda Arsenije Jaceňuka a na Ukrajince těžce dopadají její reformy. „Hodně toho naslibovali, ale pro lidi nic nedělají. Takto se žít nedá. Staří lidé nemají na léky ani na jídlo, nemají na služby ani na nájem,“ řekl iDNES.cz jednadvacetiletý Nikita, který na Majdanu vybírá peníze pro ukrajinské nemocnice.
„Všichni si mysleli, že po Majdanu bude lépe, ale ukázalo se, že je hůře. Za Janukovyče se žilo lépe. Tehdy byl dolar za osm hřiven a ceny v obchodech nerostly nad únosnou mez. Teď je všechno naopak. Platy se snižují a na ceny se ani podívat nechceš. Dolar je za 25 hřiven. To není život, ale přežívání,“ dodává jednadvacetiletý mladík.
Souhlasí s ním i jeho kolegyně Julija, podle níž se Ukrajinci během dvou let od Majdanu v mnohém změnili. „Myslí jinak, už nemlčí. Politici se ale nezměnili, lidi jsou s vládou nespokojení. Nechtějí Jaceňuka ani Porošenka,“ říká dobrovolnice.
Kamikadze vláda
Jaceňuk v pátek v parlamentu přednesl zprávu o výsledcích roční práce své vlády, což pro něj představovalo velkou výzvu. Jeho vláda nemohla být během ročního období hájení odvolána, nyní ale média spekulovala, že vládní koalice by páteční schůzi nemusela přežít. Popularita Jaceňuka a jeho strany se během posledních měsíců hrozivě propadla a proti premiérovi začali vystupovat i někteří koaliční poslanci, kteří mu vyčítají pomalé reformy a obviňují ho z korupčních skandálů.
Fotogalerie |
Poslanci nakonec o nedůvěře vládě nehlasovali, zvítězilo vědomí nutnosti přijmout státní rozpočet na příští rok a daňový zákon, který má nastartovat ekonomiku. „Vláda bez premiéra, parlament bez koalice a země bez rozpočtu, to vše by mělo za následek pozastavení spolupráce s MMF. Bez další tranše ve výši 3,9 miliard dolarů by se země do měsíce propadla do hyperinflace. To by byl nezodpovědný scénář,“ uvedl podle Financial Times poslanec Jurij Lucenko z Bloku Petra Porošenka.
Nebylo by to však zasedání ukrajinského parlamentu, aby na něm nedošlo k bitce. Tentokrát se „vyznamenal“ poslanec Oleh Barna, který k premiérovi během jeho projevu přistoupil s pugétem, chytil ho v rozkroku a snažil se ho odtrhnout od řečnického pultu. Během pár vteřin se na něj vrhli zákonodárci Lidové fronty a zasypali ho ranami (o incidentu čtěte více zde).
Jaceňuk pak svůj projev dokončil: slíbil, že příští rok ekonomika poroste o 0,7 procenta, pochlubil se snížením zahraničního dluhu o sedm miliard dolarů na 66 miliard a rozpočtem na obranu, který dosahuje pěti procent HDP. „Na svém křesle nelpím,“ vzkázal Jaceňuk svým kritikům a dodal, že od začátku stál v čele „kamikadze“ kabinetu, který je kvůli úsporným opatřením odsouzen k nepopularitě.
Hůř nebude
Pár dní před páteční schůzí zavítal do Kyjeva americký viceprezident Joe Biden, který ukrajinské politiky před možným rozkolem a pádem vlády důrazně varoval. Dobrovolníci na Majdanu si však nemyslí, že by po případném konci Jaceňukovy vlády bylo hůře.
„Pokud padne vláda, hůře nebude. Ukrajině by měli vládnout lidé, kteří se o ni zajímají. A to Jaceňuk ani Porošenko nejsou. Ti se zajímají jen o to, jak ji rozkrást. Je mi líto lidí, kteří za naši zemi bojovali a obětovali kvůli tomu život. Za vládu, která je podvedla,“ říká Julija s odkazem na více než stovku lidí, kteří během demonstrací na Majdanu zahynuli.
„Zbývá nám jen naděje a modlitby, že bude lépe. Chtěli bychom do Evropské unie, ale to není otázka jednoho nebo dvou let, ale minimálně pěti. Ještě na to nejsme připraveni,“ dodává Nikita.
V tomto s ním však Julija nesouhlasí. „Neměli bychom pospíchat do Evropy, ale vyrovnat se jí,“ přemýšlí. „Ukrajinci jsou srdeční, čestní a pracovití lidé. Ale naši politici byli vychovaní za Sovětského svazu, je třeba dostat k moci lidi s novým myšlením,“ nabízí recept na lepší budoucnost těžce zkoušené země.
Premiéra napadl jeden z poslanců Bloku Petra Porošenka (11. prosince 2015):
