„Izraelská společnost je výrazně polarizovaná. Může za to skutečně Benjamin Netanjahu,“ popisuje analytička. „Polovina obyvatel Izraele mu věří. Podle nich zajistí bezpečnost a ekonomickou prosperitu. Nevěří přitom obviněním z korupce, kterým čelí,“ dodává.
Podle Kalhousové pak druhá polovina lidí nechce, aby jejich zemi vládl trestně stíhaný politik. „Teď situace opravdu eskaluje, protože současná vláda je skutečně extremistická. Přichází s návrhy, které chtějí osekat pravomoci soudů a omezit veřejnoprávní média.“
„Mluví se také o tom, že by se měl změnit charakter izraelského státu. Podle vlády by měl být více náboženský – židovský a méně občanský – sekulární. Pořádají se obrovské protivládní demonstrace. Různé profesní skupiny stávkují. Znepokojeni jsou také investoři, zejména z oblasti high-tech, což je srdce úspěchu izraelské ekonomiky. Tito lidé byli dosud apolitičtí, ale to se teď mění,“ konstatuje analytička.
Třetí intifáda?
Plány, které má nová koaliční vláda, jsou podle ní velmi radikální. „Je děsivé, kam až je Benjamin Netanjahu ochoten jít. Hovoří se v tomto slova smyslu o jakési „orbánizaci“ Izraele. Že se moc centralizuje do rukou vlády, konkrétně jednoho člověka. Že budou potlačena svobodná média i práva soudů. A dokonce už i Spojené státy americké naznačily, že by to mohlo poškodit izraelsko-americké vztahy.“
Politika staronového premiéra provokuje palestinské politiky i běžné Palestince a dochází k radikalizaci. „Druhá intifáda (palestinské povstání proti Izraeli) skončila zhruba v roce 2005. Pak se situace poněkud uklidnila. Proběhlo několik kol mírových jednání, ale ta se nedotáhla do konce.“
„A jestli vypukne třetí intifáda?“ ptá se analytička. „To je samozřejmě těžké předpovídat. Ale napětí roste a ozbrojené střety přibývají. V posledních osmi až deseti měsících je situace skutečně napjatá. Může se stát, že přeroste v něco mnohem masovějšího.“
Palestinské útoky na izraelskou armádu nejsou podle Ireny Kalhousové centrálně organizované. „Samozřejmě za těmi skupinkami, které jsou součástí ozbrojených útoků, jsou často organizace Hamás nebo Islámský džihád. Ale jsou tam i nové skupiny, které vlastně nevěří ani jedné z tradičních organizací v Palestině. Vznikají jejich nové odnože.“
„A důležitá je také izraelská reakce. Nejde jen o to, jak odpoví izraelská armáda, ale i o to, že na západním břehu Jordánu, na Izraelem okupovaných územích, přibývá útoků ze strany židovských osadníků proti Palestincům a to je samozřejmě něco, co velmi přispívá k napětí,“ míní analytička.
Netanjahu čelí tlaku extremistů
V Rozstřelu podrobně popsala vývoj v Izraeli od roku 1967 do současnosti. Na mapě ukázala, které části přímo spravuje izraelská vláda, které části spadají pod okupovaná území a kde funguje palestinská samospráva, spravovaná buď radikálním hnutím Hamás nebo umírněnou organizací Fatah. Vysvětlila i to, jak dochází k rozšiřování židovských osad na okupovaném palestinském území.
Podle ní by mohl současnou situaci vyostřit premiér Netanjahu tím, že by poslechl židovské radikály, se kterými vytvořil novou vládu, a pokusil by se anektovat Západní břeh Jordánu, nebo alespoň tu jeho část, kterou má v tuto chvíli pod svou kontrolou. Toto území má v tuto chvíli pouze status okupované oblasti.
„Ze strany extremistů čelí Netanjahu tlaku na to, aby to udělal. Ale nemyslím si, že by se tak skutečně mohlo stát. Uvědomuje si, jak obrovské následky by to mělo, protože to by znamenalo naprosté porušení mezinárodního práva. Na Izrael by mohly být vyhlášeny mezinárodní sankce. Izrael by mohl být vystaven trestnímu stíhání u mezinárodního soudu a následky by byly obrovské. Nicméně má ve vládě extremistické strany, které si to přejí,“ uzavírá analytička.
Může napjatá situace mezi Izraelem a Palestinou přerůst v další arabsko-izraelskou vládu? Jak se Benjamin Netanjahu staví ke konfliktu na Ukrajině? Disponuje Izrael skutečně jadernými zbraněmi? A v jaké fázi je teď jednání o Palestinském státu? I o tom hovořila analytička Irena Kalhousová v Rozstřelu.
