Netanjahu prohlásil, že přijít s takovým návrhem nebylo jednoduchou volbou. Uznává, že se pravděpodobně bude jednat o citelný zásah do soukromí jednotlivce, považuje to ale za oprávněnou cenu v boji s „neviditelným nepřítelem, který musí být lokalizován“.
„Jsme jedna z mála zemí s touto schopností, a využijeme toho,“ prohlásil. „Musíme udělat cokoliv, jako vláda a jako občané, abychom nebyli nakaženi a abychom nenakazili další,“ dodal.
List The Washington Post poukazuje, že některé země už začaly podobné sofistikované technologie v rámci boje s koronavirem používat.
Čína, kde epidemie vypukla, využila svůj rozsáhlý kamerový systém k sledování lidí v karanténě.
Tchaj-wan, který má navzdory blízkosti Číně poměrně malý počet případů nákazy, používal geolokačních systémů k monitorování telefonů nakažených, aby zjistil, zda se nenachází mimo karanténu.
Právě Tchaj-wan byl pro Izrael inspirací, přiznal Netanjahu. „Během veškerých let, co jsem premiér, jsem se vyhýbal používání těchto prostředků u veřejnosti, ale nyní není žádná jiná možnost,“ řekl s tím, že chce nejdříve potvrzení ministra spravedlnosti.
Podle listu The Times of Israel má izraelská policie už podobné technologické nástroje, jaké používá Tchaj-wan. Nový návrh se však týká poněkud jiného způsobu sledování. Umožňuje izraelským bezpečnostním službám, aby sledovaly nakažené jedince zpětně a zjistily, s kým komunikovali předtím, než šli do karantény.
Zpravodajské služby relevantní informace předají ministerstvu zdravotnictví, které následně napíše těm jedincům, kteří byli příliš blízko nakaženým, aby šli do karantény. Generální prokurátor Avichaj Mandelblit naznačil, že tento krok bude legální vzhledem k nouzovému stavu, který Tel Aviv vyhlásil kvůli epidemii koronaviru.
Ministři v neděli návrh schválili. V pondělí o něm jednal příslušný parlamentní výbor, jednání ale nedokončil, protože v budově zákonodárného sboru začali odpoledne skládat přísahu noví poslanci zvolení ve volbách 2. března. Netanjahu následně řekl, že vláda Kneset obejde a vydá rozhodnutí sama.
Netanjahu tvrdí, že bezpečnostní služby nebudou moci shromažďovat všechna data. Počet lidí z vlády, který bude mít přístup k těmto informacím, bude též omezen. Po třiceti dnech od doby, kdy výbor opatření schválí, zvláštní pravomoc skončí, informuje server Times of Israel.
Zásah do soukromí, tvrdí kritici
Podle kritiků je ale takováto reakce na koronavirus přepjatá a dává bezpečnostním službám příliš velkou moc. „Podle toho, co víme, nakažené osoby spolupracují s úřady při hlášení všech míst, která navštívily,“ uvedl Avner Pinchuk, právník Asociace pro občanská práva v Izraeli.
„I když předpokládáme, že tu a tam člověk může zapomenout na konkrétní schůzku nebo místo, marginální výhoda získaná technologickým sledováním míst neospravedlňuje závažné porušení práva na soukromí,“ dodal.
Izraelci jsou blízko vakcíně proti koronaviru. Brzy chtějí začít testovat |
Odpůrcům návrhu zvláště vadí, že data bude získávat izraelská Všeobecná bezpečnostní služba (Šin bet), jejímž úkolem je zabránit v Izraeli teroristickým útokům. Šin bet se zodpovídá pouze premiérovi. Dlouhodobě se v Izraeli objevují hlasy, které požadují její větší transparentnost.
Podle Tehilly Shwartzové Altshulerové z izraelského institutu pro demokracii si si Izrael nepočíná jako demokracie, jestliže do věci vtahuje Šin Bet. Zapojení bezpečnostní složky tímto způsobem v době zdravotní krize považuje „nebezpečný precedens“.
Někteří odborníci mají rozpolcený názor na nové opatření. „Je to velmi efektivní nástroj na sledování pohybu a interakcí lidí,“ myslí si Simon Perry, bývalý policejní vyšetřovatel, který v současnosti působí na Federmann Cyber Security Research Center na Hebrejské univerzitě. „Ale taktéž to dává ohromnou moc vládě. Musíme si být jisti, že jsme v situaci, kdy je to nezbytné.“
Svět vzdoruje koronaviru. Země zavádějí proti nákaze stále tvrdší opatření |
Kvůli koronaviru už Izrael přistoupil k některým striktním omezením. Zakázal shromažďování více než deseti lidí a zavřel restaurace, kavárny, zábavní podniky a většinu veřejných škol. Do země nemohou vstoupit cizinci, kteří si nebudou schopni zajistit následnou domácí izolaci na čtrnáct dní.
V současnosti Izrael eviduje 298 nakažených. V domácí karanténě je asi 70 000 Izraelců.
Podle izraelského ministerstva zdravotnictví testují laboratoře 1 200 lidí každý den. Ministerstvo by rádo počet zvýšilo na 2 400, schopné je údajně otestovat až 10 000 lidí denně, uvádí deník Haaretz.
