Tak problémy Izraele jsou náramnou demonstrací toho, že nelze mít následující věci úplně zároveň. Nelze mít národní stát (tedy stát ochraňující jeden národ, který ho zároveň spravuje) a zároveň nelze mít liberální stát (stát, ve kterém jsou si před zákony a právy lidé všeho původu a vyznání rovni). Respektive nelze je mít tak, aby jedno z toho nebylo "víc". Vládu teď mají kompletně složenou ze stran, která tvrdí, že národní stát je víc než liberální (přestože se vládní strany trochu neshodují v myšlence, jak je definovaný židovský národ, kdo do něj patří, a jak moc musí být takový občan zároveň judaistou). Protestující jsou ti, co vidí liberalismus jako důležitější, než je národní myšlenka.
Ten spor není v Izraeli nový, mimo jiné je to spor, kvůli kterému Izrael nemá (psanou) ústavu (přestože si ji Ben Gurion přál, nenašla se nikdy shoda na tom, kterou z těch myšlenek tam prosadit více). A je to mj. i důvod, proč v Izraeli neexistují "civilní" sňatky (protože stát Izrael sňatky programově neoddává, pouze registruje, Izraelci, co se chtějí vzít "civilně", tj. bez požehnání nějaké z tamních církví, musí např. na Kypr, nebo ČR, což jsou země, jejichž sňatky Izrael registruje).
To, co nové je, že z doutnajícího a bublajícího sporu se stal teď otevřený konflikt dvou zhruba stejně silných polovin společnosti.
