Na první pohled je to obyčejný vrak. Omšelý a zrezavělý, modře nalakovaný trup vyšisovaný od slunce. Pro mnohé Italy je to ovšem křiklavý symbol migrační krize ve Středomoří a ostudného evropského selhání při jejím řešení.
Před šesti lety, 18. dubna 2015, se bezejmenná rybářská loď potopila asi dvě stě kilometrů od italského ostrova Lampedusa. V zamčeném podpalubí zahynulo asi osm set lidí z Mali, Mauritánie, Somálska, Senegalu, Zambie či Bangladéše, kteří se plavili od libyjských břehů do Evropy.
Minulý týden se plavidlo vydalo na svoji zřejmě poslední cestu. Na nákladní lodi bylo převezeno z Benátek do sicilského přístavu Augusta, kde by se podle plánů místních aktivistů mělo stát pomníkem obětí bezskrupulózních pašeráků lidí.
 |
„Příběh této lodi je velice komplexní, proplétají se zde osudy mnoha lidí,“ řekl listu The New York Times Enzo Parisi, mluvčí spolku Comitato 18 Aprile, který prosazuje přetvoření vraku na památník utonulým migrantům. „Stal by se připomínkou podobných námořních tragédií.“
Dát mrtvým jméno
Vrak potopeného plavidla byl vyzvednut před pěti lety z hloubky 350 metrů a přemístěn na námořní základnu v Augustě, kde byly z podpalubí vyproštěny ostatky stovek obětí. Forenzní technici z Milánské univerzity se pak na základě genetických vzorků pustili do mravenčí práce na ztotožnění mrtvých. Zatím se jim podařilo identifikovat jen šest lidí.
Větší úspěch mají experti Mezinárodního červeného kříže, kteří na to šli jinak. Na základě rozhovorů s přeživšími a svědky, osobních dokumentů a volání na čísla z nalezených mobilních telefonů se pokusili sestavit seznam pasažérů. Dnes už mají jména 474 lidí, kteří byli v době tragédie na palubě.
„Je důležité, aby tito lidé dostali jména. Aby se jejich rodiny dozvěděly, že je na světě někdo, kdo se snaží zjistit, co se přesně stalo jejich blízkým,“ vysvětluje své pohnutky forenzní koordinátor José Pablo Baraybar do Carmo z MČK, který na identifikaci utonulých migrantů pracuje čtyři roky.
Kapitán potopené lodi s uprchlíky byl opilý a kouřil hašiš, tvrdí svědci |
Vrak lodi měl původně zamířit do šrotu, podobně jako desítky dalších pašeráckých plavidel zabavených italským námořnictvem. O slovo se však přihlásili právě aktivisté ze spolku Comitato 18 Aprile, kteří argumentovali, že je to objekt kulturního dědictví. Úřady proto před dvěma lety vrak předaly radnici v Augustě.
Ten samý rok ho mohli obdivovat návštěvníci Benátského bienále. Švýcarsko-islandský umělec Christoph Büchel ho pod názvem Barca Nostra (italsky Naše loď) vystavil v Arsenalu, staré loděnici Benátské republiky jako „monument současné migrace“.
Tunisan dostal 18 let za potopení lodi, na které zemřelo 800 migrantů |
V úterý se vrak po dvou letech na severu vrátil na Sicílii. Až projde nutnou opravou, bude umístěn do plánované „Zahrady paměti“, kde bude návštěvníkům připomínat tisíce mrtvých migrantů snících svůj věčný sen o lepším životě v Evropě na dně Středozemního moře.
„Tato loď se nepochybně dostala do centra mezinárodní pozornosti. Chceme, aby se Zahrada paměti stala místem reflexe pro celý svět. Místem, kde se lidé zastaví a zamyslí se,“ říká starosta třicetitisícového přístavu Giuseppe Di Mare.
1. září 2020 |
Augusta, Sicílie
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
