Když v únoru loňského roku jednotky syrských Kurdů za podpory amerického letectva dobyly vesnici Baghúz na pomezí Sýrie a Iráku, vymazaly tím z mapy poslední zbytky teritoria ovládaného Islámským státem. Chalífát, který pět let děsil celý svět a svého času zabíral plochu velikosti Velké Británie, zmizel.
Jeho bojovníci ale nikoliv. Odhaduje se, že na Blízký východ odešlo bojovat za vznik chalífátu přes 40 000 zahraničních bojovníků. Asi pět tisíc z toho byli občané některé z evropských zemí. Někteří skončili v zajetí. Další se pokusili vrátit do své vlasti.
Většina však zůstala v Iráku a Sýrii, kde pokračují v gerilovém boji, nebo se rozhodli odejít za hranice, aby se připojili k jiným džihádistickým skupinám po celém světě. Právě posledně jmenovaná skupina představuje podle nové studie King’s College London největší riziko.
„I přes obavy západních vlád zůstávají počty bojovníků IS, kteří se vracejí domů a zapojují se do násilného extremismu, relativně nízké. Daleko větším rizikem je rostoucí hrozba ze strany IS v jeho někdejších baštách v Iráku a Sýrii a v teroristických zónách ve světě,“ uvádí autor studie Francesco Milan.
Od Libye po Filipíny
Islámský stát i přes ztrátu území nadále zůstává mocnou teroristickou organizací. Od poloviny loňského roku usilovně pracoval na verbování a distribuci džihádistů do konfliktních zón od Libye po Filipíny. Prioritními destinacemi jsou Indonésie, Malajsie či pašerácké stezky na pomezí Afghánistánu a Pákistánu.
Nejméně sto zahraničních bojovníků se připojilo k milicím bojujícím pod vlajkou IS na Filipínách, kde před třemi lety armáda svedla pětiměsíční bitvu s místními islamisty o město Marawi. Konflikt si vyžádal přes tisíc mrtvých a zařadil Filipíny mezi přední fronty světového džihádu (o bitvě více zde).
Analýza britských expertů navíc upozorňuje, že s teritoriálním zánikem IS neskončila ani mobilizace zahraničních bojovníků do Iráku a Sýrie. Poslední odhady uvádějí, že loni jich do neklidného regionu dorazily asi tři tisíce.
Děravé věznice
Tisíce bojovníků Islámského státu, jejich ženy a děti se nyní nacházejí v zajetí. Jsou přitom vězněni ve velmi špatných podmínkách, často v provizorních věznicích. To představuje riziko masových útěků a zrod nové generace džihádistů, protože přeplněné kriminály jsou ideálním semeništěm extremistické ideologie.
Islámský stát v Evropě už netáhne. Vězni jsou méně radikální, tvrdí studie |
Například milice syrských Kurdů SDF provozují asi dvě desítky věznic, v nichž drží bojovníky IS a jejich příbuzné. Některé z nich jsou bývalé žaláře Asadova režimu, některá předělané školy. Kurdové nemají kapacitu džihádisty vyslýchat a vyšetřovat, problémem zůstává i zajištění ostrahy věznic.
Letos na jaře Kurdové jen s velkým úsilím dostali pod kontrolu dvě vzpoury v přeplněném žaláři ve městě Hasaka. „Vězni z řad IS jsou ve značné přesile a špatné podmínky je vedou k tomu, že při pokusu o útěk podstupují větší riziko,“ řekl listu The New York Times odborník na Blízký východ Nicholas Heras.
Asi stovka džihádistů se dostala na svobodu loni v říjnu, když Turecko se svolením Donalda Trumpa vpadlo na Kurdy ovládaná území na severu Sýrie. Kurdští předáci tvrdí, že většinu z nich se podařilo pochytat, podle analýzy expertů z King’s College London se však nejméně 76 sunnitských extremistů připojilo k Turky podporovaným milicím.
