Teherán v letošním roce popravil už 694 lidí, což je doposud nejvyšší počet poprav za posledních 25 let, oznámila v úterý ve své zprávě OSN.
Nárůst poprav údajně způsobil rostoucí objem obchodu s drogami. Za přečiny související právě s obchodem s nedovolenými látkami bylo v první polovině roku 2015 v Íránu popraveno 69 procent všech odsouzených.
Tato čísla příliš nezlepšují mezinárodní prestiž země, jejíž prezident Hasan Rúhání postupně zmírňuje tvrdou politiku islámské republiky.
Od podepsání dohody o nukleárních zbraních se Spojenými státy a dalšími mocnostmi v červenci, hostil Teherán mnoho západních politiků a podnikatelů s vidinou zlepšení obchodních vztahů, které byly narušeny ekonomickými sankcemi.
I když se země od Ruháního nástupu k moci v roce 2013 otevřela pro cizí diplomaty, nezdá se, že to vedlo ke zlepšení v citlivých oblastech íránské politiky. „V kontextu lidských práv jsme v zemi nezaznamenali žádné zlepšení,“ uvedl pozorovatel OSN v Íránu Ahmed Šahíd.
Ještě v roce 2005 Írán provedl „pouhých“ 91 poprav. Ale už následující rok se s nástupem prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda počet poprav téměř zdvojnásobil. Postupně se zastavil na čísle 753 v roce 2014. „Čísla za prvních sedm měsíců tohoto roku ale opět rostou,“ varoval Šahíd.
Írán už dříve uvedl, že počet poprav je výrazně nižší, než uvádí OSN. V roce 2014 tak mělo být podle Íránu popraveno „jen“ 268 lidí.
Bráníme se tak proti drogám, tvrdí Írán
Drogy a Blízký východDo Íránu proudí drogy hlavně ze sousedního Afghánistánu. Podle vládních odhadů je v zemi s více než 75 miliony obyvatel 1,3 milionu narkomanů. Írán v posledním roce zabavil přes 490 tun drog. Bezpečnostní složky zabily 93 překupníků drog a zničily 250 tajných laboratoří. Obchod s drogami ohrožuje i další země regionu, hlavně Saúdskou Arábii, Jordánsko, Libanon a Sýrii. Zvláště ze Sýrie se stává kvůli její destabilizaci ráj pro pašeráky a výrobce drog. |
Íránská vláda ospravedlňuje nárůst poprav tím, že zemi ohrožuje patrný rozmach obchodu s drogami. Podle Íránu každý rok zemře v zemi kvůli braní drog na deset tisíc lidí a dalších dvanáct tisíc lidí je zraněno nebo zabito při střetech s přepravci drog.
„Íránské úřady uvádějí, že takový trest je aplikován pouze na pachatele vinné z dovozu výjimečně vysokého množství drog,“ uvádí se ve zprávě OSN.
Podle íránského práva však mohou vést k odsouzení k trestu smrti různá provinění. Od narušení bezpečnosti státu až k urážce Boha nebo památky zakladatele Islámské republiky imáma Chomejního. „Žalobci pravidelně využívají tato obvinění proti politickým disidentům a novinářům,“ uvádí zpráva OSN.
Podle Šahída hrozí běžným Íráncům trest smrti za zveřejnění nepohodlných článků na sociálních sítích nebo za nepostění se během Ramadánu.
V celkovém počtu poprav stále vede Čína
I přes takový nárůst poprav v Íránu se na pomyslném vrcholu v celkovém počtu poprav stále drží Čína. Komunistická velmoc podle Amnesty International popraví ročně více lidí, než zbytek světa dohromady.
Indonésie popravila za pašování drog osm lidí |
Neoficiální čísla hovoří o 2 400 vězních popravených v roce 2013 a stejném počtu i v roce následujícím. V Číně však na rozdíl od Íránu počet popravených lidí klesá. Zatímco v roce 2002 tam bylo popraveno kolem dvanácti tisíc vězňů, v roce 2007 už to byla skoro polovina (statistiky zde). Spojené státy pak od roku 1976, kdy byl v zemi obnoven trest smrti, popravily celkem 1 418 lidí.