V poslední době však tisíce mladých Íránců objevily způsob, jak uniknout z těsného kulturního ghetta: jejich spasitelem se stal internet. Takový Mohammad Fahimí vysedává denně u počítače v teheránské internetové kavárně, surfuje kyberprostorem, stahuje si nejnovější hity západní pop-music a rozpráví se svými "elektronickými" známostmi z celého světa.
Na internetu si našel i současnou lásku. "Chci mít lepší představu o tom, jak to ve světě chodí. Do ciziny jet nemohu, tak brouzdám po internetu," svěřil se zpravodaji listu The Washington Post.
|
Úřady nevědí, co s tím Vláda je ovšem současným rozvojem internetu znepokojena, i když zatím neví, co s tím. "Vládu to rozhodně nenechává klidnou. Je to něco neznámého, a proto nebezpečného. Každý si může dát na síť, co se mu zamane, a nikoho se nemusí ptát na dovolení," uvedl Madžíd Emani. "Úřady se obávají, že jednoho dne se internet dostane do konfliktu se zájmy státu. Zdá se, že se dosud nerozhodly, zda se pokusí síť nějak filtrovat, či tomu nechají volný průběh." "Chceme bojovat proti negativním vlivům internetu, ne proti síti samotné," nechal se slyšet Ahmad Mohamedi z ministerstva pošt. "Jistě, něco musíme udělat se šířením obscénností a s návalem extremismu," dodal. (kro) |
V Íránské islámské republice, kde je chování na veřejnosti svázáno přísnými předpisy a kde obyvatelům hrozí vězení, když budou veřejně říkat, co si myslí, nyní internet radikálně mění životní styl zvláště mladé generace.
Mnoha z nich dává možnost beze strachu se svobodně vyjádřit, neboť úřady nejsou schopny moderní technologii účinně kontrolovat. Třebaže Írán v počtu uživatelů informační dálnice zatím silně pokulhává za ostatním světem - první lidé se zde mohli připojit k internetu před necelými dvěma roky - země mulláhů teď zažívá takový internetový boom, že vláda zbystřila pozornost.
Znepokojení stoupenci konzervativních islámských sil teď chrlí nové předpisy a chystají se omezit dosažitelnost sítě. Ti osvícenější ovšem sami přiznávají, že si nedělají iluze o efektivitě takových opatření. Internet se pro početnou vrstvu mladých stal oázou svobody, kde nemusí cenzurovat ani své politické postoje.
Příkladně internetové stránky nabízejí možnost gayům i lesbičkám, aby se mohli potají scházet, neboť homosexualita je v Íránu stále tabu. Webové stránky se tak stávají prakticky jediným fórem pro disidentské názory, neboť v zemi, kterou kontrolují konzervativní náboženské síly, bylo jen za poslední rok zakázáno na čtyři desítky proreformních novin a časopisů.
V současnosti prý v Teheránu denně vzniká nová internetová kavárna. Dosud jich existuje na 500. "Před rokem, rokem a půl byla v Teheránu dvě taková zařízení," tvrdil Madžíd Emani, absolvent americké Kalifornské univerzity, který se po sedmi letech v USA nedávno vrátil domů a založil tam se skupinou přátel prosperující internetovou firmu Pars Online.
"Teď spatříte internetové kavárny na každém rohu." Soukromí provideři odhadují, že internet nyní užívá až milion Íránců. Před pěti roky byl dostupný pouhým dvěma tisícům lidí. V kavárnách se platí v přepočtu kolem osmdesáti korun za hodinu.
Úřady se chystají, že instalují software, který by podobné věci filtroval.
Zatím není jasné, jaký model omezení bude přijat. Například v Saúdské Arábii znemožňují přístup na webové stránky šířící pornografii, informace poškozující islámské učení a královskou rodinu, problémem je také internetové telefonování nebo chaty.
Je ovšem zřejmé, že žádná restrikce není všespásná. Technologie se rychle rozvíjí a umožňuje uživatelům mnohá omezení účinně obcházet.
