"Naše planeta je v ohrožení. Vinou klimatických změn tiká ekologická časovaná bomba. Pokud máme zvítězit, musíme začít neodkladně jednat," varuje v obsáhlé zprávě, kterou v úterý MF DNES získala, šéf odborného týmu a britský poslanec Stephen Bayers. V jeho týmu se sešli vědci i politikové.
"Vědci upozorňují na podobné problémy už dlouho, ale tak závažná zpráva tady ještě nikdy nebyla. Musíme ji brát vážně, i když já nejsem příznivec katastrofických scénářů," podotýká zachmuřeně český expert na životní prostředí Bedřich Moldan.
Zachovejme chladnou hlavu
Co si se zprávou, která se jmenuje Čelme výzvě klimatických změn, tedy počít? Uvěřit jí? Když se zeptáte českých odborníků, uslyšíte spíše opatrná slova. V nich nejčastěji zaznívá následující: nebojte se, situace je vážná, ale rozhodně ne kritická.
"Přistupujme k tomu s chladnou hlavou a opatrností. Za deset let změny nenastanou," radí a zároveň prorokuje Tomáš Chmelík, který na ministerstvu životního prostředí šéfuje oddělení změn klimatologie.
A o určitém klidu mluví i další. "Deset let je na můj vkus příliš krátká doba, aby se klima výrazně změnilo. Podle mých znalostí a předpokladů to není možné," tvrdí náměstek ředitele Českého hydrometeorologického ústavu Radim Tolasz.
Jaroslava Kalvodová z katedry meteorologie a ochrany životního prostředí Univerzity Karlovy si zprávu mezinárodního týmu pročetla a poté vzkázala: "Žádný nový vědecký poznatek tam není." Je tedy možné zůstat úplně v klidu a varování, které přišlo ze světa, zcela ignorovat? Odpověď je jednoduchá a zní ne.
|
CO VĚDCI PŘIČÍTAJÍ GLOBÁLNÍMU OTEPLOVÁNÍ |
| Počasí podléhá dramatičtějším výkyvům. |
| Jaro přichází dřív a je tepleji. |
| Mizí led z ledovců v severských polárních oblastech i v Alpách. |
| Zmenšuje se nejvyšší hora Mount Everest (táním ubývá špička). |
| Květiny a zvířata se stěhují z teplých pásem i tam, kde by dřív nepřečkaly zimu. |
| Zvyšuje se eroze - například v Dolomitech vrcholek hory Tour Tréphor zmizel během jediné noci. |
| Zvyšuje se hladina oceánů (za 100 let o 20 centimetrů). |
| Mizí korálové útesy, protože kvůli znečištění a zvyšování hladiny moří přicházejí o své přirozené prostředí. |
| Ubývá pitné vody - v zimě je méně sněhu a letní deště nemohou zdroje dostatečně nasytit. |
Může za to člověk?
Odborníci, které v úterý MF DNES oslovila, minimálně souhlasí s tím, že globální oteplování Zemi ohrožuje a může lidstvo přivést do dnes netušených konců. Rozdílné názory však už padají na téma, kde všude jsou příčiny tohoto jevu, do jaké míry za něj může člověk a co je nezbytné pro zlepšení dělat. Náměstek Tolasz patří spíše k optimistům.
"Ano, nacházíme se v době globálního oteplování, ale z hlediska historie zeměkoule to není poprvé. Před 150 tisíci lety bylo oteplení ještě vyšší a auta ani lidé na ně neměli žádný vliv. Přesto se i tehdy příroda vzpamatovala," prohlašuje. Bedřich Moldan je nekompromisní.
"Že se člověk na těchto změnách podepisuje, je nepochybné, diskuse o tom by už měly konečně přestat. Je nezbytné začít mluvit o tom, co s tím dělat," tvrdí Moldan.
Jak moc omezit produkci oxidu uhličitého či spotřebu energie? Vydat se cestou obnovitelných zdrojů, například větrných elektráren? Sázet na vodík či bionaftu? Otázek je spousta a z pohledu běžného člověka se zdá, že maximum, co může pro životní prostředí v budoucnosti dělat, je zajímat se o ně.
"Jestli my tady něco dělat budeme, nebo ne, tak to samozřejmě se světovým klimatem a globálním oteplováním nic neudělá. Menší změny by se nás navíc ani moc nedotkly vzhledem k tomu v jakém klimatickém pásmu žijeme," potvrzuje Tomáš Chmelík.
Jenže hned dodává: "Ale každý z nás by měl přemýšlet, kolik spotřebovává energie, kolik odpadu, jak se chová k přírodě..." Nejvzrušeněji na varování mezinárodního týmu nakonec reagovaly nevládní ekologické organizace. "Urgujeme vládu, aby zveřejněnou zprávu vzala vážně," prohlásilo Hnutí Duha.
|
Co je dobré vědět o globálním oteplování |
|
1. Co to je globální oteplování? Jde o změnu průměrné roční teploty na zeměkouli. Ta se za posledních 200 let, od doby, kdy začala pravidelná měření, zvýšila. V průměru stoupla o 0,9 stupně Celsia a oteplování se zrychluje. 2. Co je hlavní příčinou? Oxid uhličitý. Ten vzniká při spalování ropy, uhlí, dřeva, ale i při dalších lidských činnostech. 3. Jak to funguje? Je to podobné, jako když se člověk zabalí do deky, která brání úniku tepla. Roli „deky“ nad zeměkoulí plní oxid uhličitý spolu s metanem a dalšími plyny, které život na Zemi produkuje. Říká se jim skleníkové plyny. Zadržují teplo i v noci, když slunce nesvítí, a brání tomu, aby teploty klesaly hluboko pod bod mrazu. Bez nich by rozdíly teplot mezi dnem a nocí byly více než padesátistupňové. Jenže: čím více jich je, tím více klima na zemi zateplují. 4. Co se bude dít v budoucnu? Během století se by se mohlo ještě více oteplit - o 1 až 6 stupňů, v České republice teplota stoupne přibližně o 3 stupně Celsia. Dnes je průměrná roční teplota u nás 8,5 stupně. 5. Jaký to bude mít vliv na život? Dá se čekat velké stěhování národů. Kvůli tání ledovců se zvyšuje hladina oceánů o desítky centimetrů během jednoho století, a proto pobřeží pevnin zmizí pod vodou. V Nizozemsku budují kilometry důmyslných hrází, jež vodu zadržují, v chudých a přelidněných částech světa, jako je Indie, nebudou mít lidé jinou šanci než se přestěhovat do vnitrozemí. 6. Zastaví se oteplování, nebo se Země bude zahřívat čím dál víc? Všechno má svůj konec. Co bude pak, se však vědci ještě neshodli. Jedni varují před katastrofickou budoucností s hladomory a bez pitné vody, která kvůli změnám srážek bude chybět, a bude tedy dražší než diamanty. Jiní, jichž je většina, předpokládají, že život na Zemi se řídí klimatickými cykly a po oteplení nastane další doba ledová. 7. Může člověk sám ovlivnit oteplování? Nemá smysl prodat auto a začít chodit pěšky, jen abychom nezatížili atmosféru dalším oxidem uhličitým. Vědci upozorňují, že miliony let neměli lidé žádný vliv na zvyšování oxidu uhličitého v atmosféře, přesto docházelo ke globálnímu oteplování. 8. Dá se oteplování zastavit? Zastavit ne, zpomalit zřejmě ano. |
