Archivy fotografií, nedocenitelný zdroj všech historiků, leckdy skrývají opravdové rarity, o jejichž existenci má ponětí jen malá hrstka vyvolených. S postupující digitalizací spatřují světlo světa snímky, které desítky let ležely ukryté pod stohy dalších materiálů. Mezi nimi také svědectví o nacistickém projektu Angora, režírovaném samotným vůdcem SS Heinrichem Himmlerem.
Na pozadí ambiciózního plánu na otevření východní fronty a dobytí Sovětského svazu v roce 1941 se pod taktovkou Himmlera rozjel projekt s cílem usnadnit přežití elitním armádním jednotkám v krutých podmínkách ruské zimy.
Zatímco za ostnatými dráty koncentračních táborů po celé říši umíraly tisíce lidí, paralelně v nich rostly supermoderní chovné stanice pro ušlechtilé plemeno angorských králíků, ceněné pro svou srst. Pod krycím názvem "Angora" zosnoval vůdce SS plán na vyšlechtění obřích králíků, z jejichž huňaté srsti by posléze vznikly tisíce hřejivých svršků pro letectvo, teplých ponožek pro námořnictvo či podvlíkaček pro pěchotu.
Inspiraci k tomuto projektu Himmler zřejmě nasbíral ještě dávno před tím, než vstoupil do NSDAP. Na sklonku první světové války opustil řady armády a nějakou dobu pracoval na statku u Ingolstadtu. O pár let později také vystudoval zemědělskou fakultu v Mnichově.
Dokonalé zacházení pod dohledem odborníků
O dvě desetiletí později, na pozadí rozjezdu operace Barbarosa, začaly v 31 koncentračních táborech po celé říši, Osvětim či Dachau nevyjímaje, na Himmlerův příkaz růst laboratoře na šlechtění dokonalých zdrojů hřejivé vlny pro armádu.
Fotografie z projektu AngoraUnikátní snímky z Himmlerova alba, jež na sklonku války získali spojenci, si můžete prohlédnout na webových stránkách Wisconsinského historického centra. |
Zatímco stovky vězňů v táborech zažívaly kruté zacházení a smrt, zvířatům se dostávalo té nejlepší možné péče. Dobové fotografie z alba adresovaného samotnému Himmlerovi coby výkaz úspěchů projektu, zachycují pečlivou snahu odborníků krůček po krůčku vyšlechtit co největší králíky skýtající co nejvíc materiálu na výrobu teplého oblečení.
Zvířata byla chovaná v úhledně vyrovnaných králíkárnách pod dozorem odborníků a zatímco lidé opodál umírali hlady, jim se dostávalo vždy čerstvé a plnohodnotné stravy. Fotografie dokonce zachycují existenci speciálních místností pro přípravu krmiva a ošetřoven pro tato zvířata. Se stejnou péči byli posléze králíci odborníky zbaveni srsti.
Díky nadstandardnímu zacházení se tak zakrátko nacistickému režimu opravdu podařilo slavit první úspěchy. Jak ukazují dobové výpočty, zatímco na startu projektu bylo možné vyprodukovat v těchto chovných stanicích napříč zemí 460 kilo angorské vlny, o dva roky později se již toto číslo vyšplhalo téměř na tři tuny.
Album s fotografiemi skončilo po letech v americkém archivu
Dobové snímky dokumentující projekt "Angora" by nejspíš nikdy nespatřily světlo světa, nebýt někdejší korespondentky listu Chicago Tribune Sigrid Schultzové. Novinářka, která americkému deníku referovala o dění ve válkou zmítaném Berlíně, se v zimě na přelomu let 1944 a 1945 připojila ke skupině amerických jednotek pátrajících po dokumentech zmizelých z Himmlerovy bavorské vily poté, co ji spěšně ve strachu z postupujících spojeneckých vojsk opustil.
Ve stodole nedaleko vily u jezera Tegernsee našla skupina kromě řady dokumentů usvědčujících šéfa SS z napáchaných zvěrstev také právě toto album s deskami z angorské vlny a vyšitým nápisem "SS".
Asi sto padesát fotografií zůstalo Schultzové až do roku 1965, kdy se rozhodla předat album Wisconsinské historické společnosti. V jejích archivech zůstalo toto memento na obskurní nacistický program ukryté před zraky veřejnosti až do roku 2007, kdy jej organizace naskenované umístila na své webové stránky.
