„Zůstávám k dispozici paní vicekancléřce“, zdůraznil s odkazem na svou nástupkyni v čele Svobodných Susanne Riessovou-Passerovou. Ta na nedělním bouřlivém zasedání vedení strany obdržela „generální pravomoc“ k personálním změnám ve straně i ve vládě.
Může ji využít i proti šéfovi poslaneckého klubu Svobodných Peteru Westenthalerovi, který v její nepřítomnosti Haidera veřejně kritizoval kvůli jeho cestě do Iráku, kde potřásl pravicí i Saddámu Husajnovi. Westenthaler zatím zůstává ve funkci pod podmínkou, že si případnou kritiku příště nechá pro sebe.
Haider v noci na pondělí cestu do Bagdádu bránil s tím, že tam prý jen chtěl dovézt krevní konzervy a přístroje pro transfůzi krve - ačkoli transport nepovolil sankční výbor OSN. U Saddáma byl prý proto, aby s ním probral problém zajatců z válek s Íránem a Kuvajtem.
Podle většiny rakouských komentátorů Haiderovi šlo především o to, dostat se znovu do středu pozornosti domácích i zahraničních médií.
Pouhých dvanáct procent Rakušanů je pro návrat nacionalistického korutanského hejtmana a "šedé eminence" vládních Svobodných FPÖ Jörga Haidera do celostátní politiky. Vyplývá to z výsledků průzkumu veřejného mínění, který zveřejnil deník Der Standard.
Haider v pátek oznámil, že se z Vídně stahuje a bude pouze vykonávat funkci šéfa zemské vlády.
Podle šetření řeklo 78 procent dotázaných Haiderově návratu jasné ne. Deset procent lidí se odmítlo k této otázce vyjádřit.
Výsledky průzkumu ale ukazují, že až 44 procent Rakušanů věří v důležitost Haidera pro budoucnost FPÖ.
Důležitými politiky pro budoucnost strany Svobodných jsou podle průzkumu i ministr financí Karl-Heinz Grasser (79 procent) a šéfka strany a vicepremiérka Susanne Riessová-Passerová (72 procent).
Podpora strany přitom podle deníku klesá a v současnosti by ji volilo 23 procent obyvatel alpské republiky, což je o tři procenta méně, než před měsícem.
Haider končí, jeho straně hrozí rozkol
Jörg Haider se narodil 26. ledna 1950. Politickou kariéru začal dělat už během právnických studií na vídeňské univerzitě v mládežnické organizaci FPÖ, Kruhu svobodné mládeže. Poslancem národní rady za FPÖ byl poprvé v letech 1979 až 1983. Do čela strany Svobodných ho delegáti zvolili v roce 1986. V listopadu 1986 dosáhla FPÖ necelých deseti procent (v předchozích volbách pouze pět), v roce 1990 už 16,6 procenta.
Rakouská krajní pravice volá po návratu svého lídra Jörga Haidera do spolkové politiky. Jen několik hodin po jeho pátečním oznámení, ze odchází z celostátní scény, se začaly množit hlasy funkcionářů jeho strany Svobodných FPÖ, aby se nynější šéf zemské vlády v jihorakouských Korutanech vrátil.
Jeho rozhodnutí vyvolalo ve straně Svobodných prudkou roztržku. Korutanští poslanci rakouského parlamentu za FPÖ odmítli poslušnost šéfovi poslaneckého klubu a Haider sám nevyloučil, že se korutanská část strany odtrhne od zbytku Svobodných.
"Pomůžu, kde můžu," vzkázal populista Haider už v sobotu svým věrným. Ve včerejším vydání nejprodávanějšího deníku Neue Kronen Zeitung sdělil své podmínky pro návrat na spolkovou scénu: "Ve straně musí vládnout maximální sevřenost," vzkázal svým kritikům v čele s šéfem poslaneckého klubu FPÖ Peterem Westenthalerem.
"Musí se vyjasnit, kdo se mnou cítí být rušen, a kdo ne," odkázal na mimořádné zasedání předsednictva strany. To začalo se zpožděním až včera navečer. Haider před jeho začátkem stroze odmítl svůj návrat do tzv. Koaličního výboru, který "koordinuje" práci spolkové vlády lidovců (ÖVP) kancléře Wolfganga Schüssela a Svobodných. "Určitě ne," zdůraznil. Zároveň však dodal, že beztak ještě často zavítá do Vídně.
V rozhovoru pro národní agenturu APA Haider předtím nevyloučil, že by se korutanská FPÖ mohla odštěpit od spolkové organizace Svobodných. Za příklad označil bavorskou CSU a CDU, která je činná v ostatních německých zemích. "To rozhodneme po zasedání ve Vídni," dodal dvaapadesátiletý strůjce vstupu Svobodných do rakouské vlády.
Všichni poslanci FPÖ z Korutan ještě před vídeňským zasedáním Haiderovi vyslovili naprostou loajalitu a odmítli poslušnost šéfovi poslaneckého klubu Westenthalerovi. Kdyby v rakouském parlamentu vytvořili vlastní frakci, neměla by spolková vláda už jistou většinu a stala by se Haiderovým rukojmím.
Včera navečer vše nasvědčovalo tomu, ze na oltář haiderovců bude obětován Westenthaler. Ten totiž minulý týden v narážce na neustálou Haiderovu kritiku spolkové vlády prohlásil: "Musíme se rozhodnout, zda chceme být vládní stranou, nebo dělat opoziční politiku." "Nedělám si žádné iluze," citoval o víkendu dlouholetého Haiderova "schovance" deník Kurier. "Moc dobře znám pochody v FPÖ a vím, jak to politicky dopadne," předpověděl Westenthaler.
Proč ho jeho samozvaný "otčím" Haider zavrhl, prý nechápe: "Nemám si co vyčítat. Nazval jsem pravým jménem věci, které bylo naléhavě třeba nazvat pravým jménem." Otázkou zůstává, zda Svobodní volají po Haiderově návratu z loajality, anebo z vypočítavosti. Drtivá většina funkcionářů FPÖ ví, že bez "tažného koně" jménem Haider by sotva kdy byli zvoleni.
Mnozí si však uvědomují, že po dvou letech ve vládě už lze stěží zároveň hrát na opoziční strunu. Haiderova radikální pozice protihráče vlády - včetně posledního výstřelku v podobě stisku Saddámovy pravice - ministrům FPÖ do značné míry znemožňuje seriózně pracovat. Nejen u nich může převážit skrytý pocit úlevy.
