Francie a Německo odmítly válku

  • 97
Francie a Německo jdou spolu - proti USA. Obě země společně ostře odmítly vojenský zásah proti Iráku, na jehož rychlé provedení nyní tlačí Washington. "Je třeba udělat vše, abychom se války vyvarovali," řekl prezident Jacques Chirac, z jehož země nyní do Iráku odjíždějí "živé štíty".

Šéf sboru náčelníků štábů vojsk USA generál Richard Myers mezitím oznámil, že americké ozbrojené síly jsou už připraveny zasáhnout proti Iráku. Neuvedl však, kdy by se tak mělo stát. "Jsme už připraveni. Ať o tom režim Saddáma Husajna nepochybuje, ale naše jednotky mohou v tomto stavu vydržet i několik měsíců," řekl Myers.

Francie a Německo dávají jasně najevo, že americkou chuť k zásahu nesdílejí. Při tiskové konferenci, pořádané včera při oslavách německo-francouzské spolupráce, Chirac ujistil, že "Německo a Francie mají na iráckou krizi totožný názor", který se opírá o dvě myšlenky.

"První z nich je, že jakékoli rozhodnutí o Iráku přísluší Radě bezpečnosti OSN a jen této radě," uvedl Chirac. Další společnou myšlenkou je názor, že "pro nás je válka vždy přiznáním neúspěchu". Německý kancléř Gerhard Schröder k tomu "neměl co dodat".

Francie i Německo jsou nyní členy Rady bezpečnosti, vrcholného orgánu OSN. Zatímco Němci jí předsedají tento měsíc, Francouzi zaujmou jejich místo v únoru.
Jacques Chirac ujistil, že vedení OSN je mezi oběma zeměmi "plně koordinováno".
Obě země tak povedou světovou organizaci v době, která je považována za nejkritičtější pro případné zahájení války s Irákem.

Spojené státy totiž usilují, aby už po první zprávě zbrojních inspektorů, která má být předložena 27. ledna, dostaly od OSN "zelenou" pro vojenský zásah. Ve funkci šéfů Rady bezpečnosti mohou obě země americké úsilí brzdit.

Chirakovo vystoupení je zatím nejjasnější podporou pro inspektory, kteří hledají v Iráku zbraně hromadného ničení. USA tlačí na to, aby až donedávna neúspěšné inspekce skončily a aby svět odsouhlasil vojenský zásah. Vystoupení Chiraka a Schrödera ukazuje, že obě země chtějí dát inspektorům spíše více času.

Schröder přitom již v úterý varoval, že jeho země nedá v žádném případě hlas pro vojenský úder. "Nečekejte, že Německo bude souhlasit s rezolucí, jež by oprávnila válku - na to nečekejte," tvrdil.

A v odmítání války se obě země liší. Vojenský zásah nechce ani francouzský ministr zahraničí Dominique de Villepin, ale to jen z toho důvodu, že "právě nyní pro to nevidíme žádné oprávnění, protože inspektoři jsou schopni udělat svou práci".

To však neznamená, že "oprávnění" se nemůže objevit v budoucnu - pokud irácký vůdce Saddám Husajn začne opět torpédovat spolupráci s inspektory nebo pokud se skutečně zbraně najdou a Irák je odmítne zničit. Francouzi však dali najevo, že míní čelit každé netrpělivosti.

"Nemohli bychom podpořit žádnou jednostrannou akci," tvrdil ministr de Villepin. Francouzi - na rozdíl od Němců - právo veta v OSN mají spolu s Američany, Brity, Rusy a Číňany.

Společný postoj Iráku může být více než akcí dvou zemí - po Evropě se už delší dobu ozývají hlasy, že EU by měla mluvit "jedním hlasem". Včerejší vystoupení tak může být další společnou evropskou iniciativou obou zemí a pokusem o dosažení "jednohlasnosti" v této složité otázce. V dosažení cíle jim zatím brání nejen postoj Britů, kteří Ameriku podporují otevřeně, ale i stanoviska Italů a Španělů, kteří také stojí spíše na straně USA.

Ve věci Iráku však nemá naspěch nikdo - ani NATO, kde Francouzi a Němci patří k nejdůležitějším členům, se příliš nehrne do rozhodování, zda Američany při úderu proti Iráku podpoří, nebo ne. A ani Američané alianci do rozhodnutí zatím netlačí, takže včerejší jednání Rady NATO proběhlo bez větších sporů.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video