1) Haavisto nebyl rival. Rivalové v těchto volbách zkrátka nebyli. Bylo jasné, že Niinistö vyhraje. Nikdo ani nějaké uznání od Haavista nečekal.
2) Haavisto není žádný ekolog, ale nedostudovaný politolog. Liberální také není - je to klasický evropský zelený regulující, až se hory zelenají.
Důvod, proč Niinistö vyhrál, je jednoduchý: jako prezident se osvědčil. Jako ministr příliš oblíbený nebyl, ale možnost, že by se prezidentem stal Haavisto, ho snadno vynesla do prezidentského křesla. V něm nezklamal. Niinistö jako prezident je lidový - nemá problém si povídat s kýmkoli. Zároveň je výborný diplomat a nenechá se vmanipulovávat do nežádoucích situací. Oblibu mu přinesl jak jeho postoj k jeho původní straně, tak postoj vůči Rusku a NATO a v neposlední řadě také vůči přicházejícím migrantům. V této otázce stál proti finské vládě a i jeho zásluhou do Finska přišlo podstatně méně lidí než třeba do Švédska. To on zatlačil na Putina, aby zarazil příchod blízkovýchodních nelegálů z Ruska do Finska.
Jeho postoj k Rusku je pragmatický. Anexi Krymu vidí jako protiprávní, ale zároveň jako fakt, se kterým sice nesouhlasí, ale nehodlá s ním nic dělat. Postoj k NATO má obdobně realistický - spolupracovat, nechat si otevřenou možnost plnohodnotného členství, ale tenhle krok nechat jen jako možný.
