„Jsem tou podporou velice překvapen a musím přemýšlet, jak si ji zasloužit,“ řekl devětašedesátiletý Niinistö, který se už prohlásil za vítěze. Charismatického politika Finové podle komentátorů oceňují především za obratnost, s jakou udržuje citlivou rovnováhu ve vztazích se Západem a s Ruskem, svým mocným sousedem. V roce 2012 se stal prvním konzervativním prezidentem této severské země po 30 letech.
Hlavním vyzyvatelem devětašedesátiletého právníka a bývalého ministra financí, jenž kandidoval jako nezávislý, byl kandidát strany Zelených Pekka Haavisto. Ve volbách pro něj hlasovalo 12,4 procenta voličů. Právě mezi konzervativcem Niinistöm a liberálním ekologem Haavistem se rozhodovalo už v minulých volbách před šesti lety.
Nesnáší EU a chválí brexit. Finskou politiku čeří kopie Marine Le Penové |
Podle průzkumu, který zveřejnil zpravodajský server Yle tři dny před hlasováním, měl nezávisle kandidující Niinistö podporu 63 procent voličů, na druhém místě Haavisto se 14 procenty. Niinistö vedl s výrazným náskokem, přestože si od minulého průzkumu pohoršil o devět procent.
Finský prezident má poměrně omezené pravomoci, neboť velká část jich byla postupně přesunuta na předsedu vlády. Je ale považován za významný „barometr“ veřejného mínění a hraje také důležitou roli jako představitel Finska v zahraničí.
Po ukrajinské krizi a ochlazení vztahů Východu se Západem se Niinistö chopil aktivní role při udržování vztahů s Ruskem a byl v pravidelném kontaktu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
„Pro udržení dialogu mezi Ruskem a Západem, NATO a Evropskou unií a dokonce i se Spojenými státy jsem se snažil dělat, co bylo v mých silách,“ řekl Niinistö. Vystudovaný právník Niinisto byl v 90. letech ministrem financí, proslul úspornými opatřeními, kterými vyvedl Finsko z recese, a rozhodnutím vstoupit do eurozóny.
