Kolaja se původně snažil obhájit pozici místopředsedy, na kterém v první polovině volebního období působil společně s Ditou Charanzovou (ANO). Po dvou neúspěšných volebních kolech ale před třetím hlasováním svou kandidaturu stáhl.
„Děkuji za důvěru svojí politické skupině za nominaci na kvestora i europoslancům, kteří mě v tajné volbě podpořili. Společně se čtrnácti místopředsedy a čtyřmi dalšími kvestory jsme s předsedkyní součástí předsednictva Parlamentu,“ reagoval Kolaja na své zvolení.
Z pozice kvestora chce pokračovat v rozhodování o pravidlech pro řádné fungování EP a dohlížet na jejich dodržování.
„Mezi naše povinnosti patří vypracovávání předběžných návrhů rozpočtu Parlamentu, rozhodujeme o administrativních, personálních a organizačních záležitostech. Mým cílem bude i nadále zprůhledňovat chod europarlamentu a posilovat pozici jediného občany přímo voleného evropského orgánu,“ dodal český europoslanec.
Evropský parlament má celkem pět kvestorů. Starají se o administrativní záležitosti, které se týkají přímo europoslanců. Společně se 14 místopředsedy a předsedkyní tvoří dvacetičlenné předsednictvo.
Vedení Evropského parlamentu se volí na 2,5 roku, tedy polovinu mandátu poslanců. V tom uplynulém Kolaja společně s Charanzovou byli místopředsedy, Česko na této pozici mělo vůbec poprvé dva své zástupce. Charanzová se po úterní volbě stala první českou zástupkyní, která svoji pozici obhájila.
