Fiala v reakci na vyjádření maďarského premiéra Viktora Orbána uvedl, že mezi unijními lídry převládá postoj otevřený přístupovým rozhovorům s Ukrajinou. Orbán vyjádřil pochybnosti o unijní perspektivě Ruskem napadené země, která loni v červnu získala kandidátský status.
Podle českého premiéra je důležité s Ukrajinou zahájit přístupové rozhovory, přičemž v tomto duchu na summitu hovořila „naprostá většina vystupujících“.
Ukrajina je totálně zkorumpovaná, vstup do EU je falešný slib, míní Juncker |
Rozšiřování EU bylo jedním z hlavních témat neformálního summitu, který byl zaměřený na dlouhodobé cíle sedmadvacítky. Ve společné deklaraci se objevila formulace, že přijímání nových států je „geostrategickou investicí do míru, bezpečnosti, stability a prosperity“ a že budoucnost kandidátských zemí „leží v EU“, vytyčení konkrétních plánů ale schůzka nepřinesla.
„Není možné pokračovat tímto váhavým způsobem,“ řekl na letišti v Granadě Fiala. „Musíme udělat konkrétní kroky a musíme dát jasnější plán zemím, které dlouhodobě usilují o vstup,“ uvedl. Upozornil přitom země západního Balkánu, z nichž některé mají kandidátský status přes deset let.
„Země si musejí vstup do EU zasloužit“
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v pátek uvedla, že proces přistoupení zemí k EU musí být založený na zásluhách. Zdůraznila, že neexistují žádné zkratky, žádný automatický vstup do Unie.
„Aspirující členové musí zintenzivnit své reformní úsilí, zejména v oblasti právního státu,“ píše se v závěrečném prohlášení summitu. Souběžně s tím ale musí i Evropská unie provést „nezbytné reformy“.
Ukrajina se přiblížila EU, plní dvě ze sedmi podmínek pro přístupové rozhovory |
Předseda Evropské rady Charles Michel letos v létě uvedl, že EU by měla být připravená přijmout nové členy do roku 2030. Na tomto datu se ale mnohé země neshodují. Navíc například Francie či Německo chtějí, aby ještě před rozšířením nebo během něj došlo k reformě EU. Severské země a Pobaltí prosazují opačný postup, tedy nejdříve připojení dalších zemí, teprve poté práce na reformě.
Například nizozemský premiér Mark Rutte vyzval k „zodpovědnému“ přístupu k rozšiřování. „Různé země chtějí vstoupit do EU a je důležité, abychom jim dali skutečnou vyhlídku na členství. Musíme to ale udělat zodpovědně,“ napsal Rutte na sociální síti X.
Znamená to podle něj držet se podmínek založených na trvalých reformách, zejména v oblasti právního státu. „Musíme také uvažovat o dopadech rozšíření. Je tedy užitečné diskutovat o tom, jak by mohla EU dále efektivně fungovat, když se připojí nové členské státy,“ dodal.
Země Balkánu čekají už dvacet let
Důležitost rozšíření EU zdůraznil v Granadě například litevský prezident Gitanas Nauseda. „Rozšíření EU je příležitost ke sjednocení kontinentu. Nemělo by se stát rukojmím institucionálních problémů. Vzhledem ke geopolitickému významu rozšiřovacího procesu EU musíme nejdříve přijmout rozhodnutí o rozšíření EU a teprve potom hovořit o institucionálních reformách,“ uvedl.
Ukrajina, Moldavsko a další země musí podle něj pokročit v provádění reforem, což by se mělo projevit i na doporučeních Evropské komise. „Musíme tento pokrok řádně vyhodnotit a přijmout rozhodnutí o zahájení jednání koncem tohoto roku,“ dodal litevský prezident.
Orbán se setkal se Zelenským. Nemůžou do EU, neznáme ani jejich hranice, řekl |
EU si letos připomněla 20 let od zahájení přístupového procesu pro státy západního Balkánu. Integrace tohoto nestabilitou poznamenaného regionu však postupuje velice pomalu, členem bloku se stalo zatím pouze Chorvatsko.
Cesta zbylých šesti západobalkánských zemí – Albánie, Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Kosova, Severní Makedonie a Srbska – do EU se zadrhává na neschopnosti vlád provést klíčové reformy i nejednotném přístupu členských zemí k začlenění tohoto regionu.
Polsko nepodpořilo prohlášení o migraci
Polsko při summitu v Granadě odmítlo prohlášení týkající se migrace. Závěrečnou deklaraci schválily všechny státy, ovšem otázka migrace je obsažena pouze ve zvláštním prohlášení šéfa Evropské rady Michela.
„Jsem premiérem Polské republiky. Jsem odpovědný za bezpečnost Polska a jeho občanů. Proto jako odpovědný politik odmítám celý odstavec závěrů summitu, který se týká migrace,“ napsal Mateusz Morawiecki na síti X.
„Migrace je evropskou výzvou, která vyžaduje evropskou reakci. Protiprávní migraci je třeba okamžitě rozhodným způsobem řešit. Nedovolíme, aby pašeráci rozhodovali o tom, kdo vstoupí do EU,“ uvádí se v prohlášení předsedy Evropské rady, které se týká migrace.
Rozšiřme EU podle potřeby více o Balkán, Ukrajinu i Gruzii, řekl Pavel |
Hovoří se v něm také o komplexním přístupu k migraci, o partnerství se zeměmi původu a tranzitu, o účinnější ochraně vnějších hranic EU či o rozhodném boji proti organizovanému zločinu a obchodování s lidmi.
Michel na závěr summitu uvítal středeční shodu velvyslanců zemí EU na poslední části dlouhou dobu vznikajícího migračního balíčku. Jak dodal, jde o dobrý signál, je ale potřeba pokračovat v práci. „Musíme více spolupracovat, bojovat se zločineckými skupinami, být v kontaktu se zeměmi původu a zlepšit návraty domů těch, kterým nebylo dovoleno v EU zůstat,“ dodal.
