INFOGRAFIKA: Venus Express
Raketa odstartovala podle plánu ve 4:33 SEČ. Úkolem sondy bude především získat více informací o planetě, která je Zemi nejblíže.
Náklady na projekt jako celek dosahují 220 milionů eur (6,6 miliardy korun) a nejsou větší jen proto, že mise se shoduje s posláním Mars Expressu, který zamířil k rudé planetě v roce 2003 jako první planetární projekt v historii ESA.
Venus Express, která má oproti marsovskému předchůdci dokonalejší tepelný štít kvůli blízkosti Slunce, nese sedm vědeckých přístrojů pro průřezové zkoumání horních i dolních vrstev ovzduší a povrchu planety.
Nezbyly peníze na radar
Kvůli finančním omezením se vědcům nepodařilo na sondu umístit radar, který by mohl povrch a ovzduší planety prozkoumat důkladněji.
První signál sondy zachytili vědci devadesát minut po vypuštění. "Narodilo se nám dítě, mluví s námi, má energii a sílu," citovala agentura Reuters vědeckého ředitele ESA Davida Southwooda. "Je to dobrý počátek, který bude mít skvělé pokračování," dodal.
"Vysláním sondy Venus Express chceme znovu demonstrovat, že zkoumání planet je životně důležité pro život na Zemi," řekl podle stanice BBC generální ředitel ESA Jean Jacques Dordain.
Dalším obtížným okamžikem pro sondu bude zažehnutí motorů, aby zbrzdily její rychlost na míru potřebnou k uvedení na oběžnou dráhu kolem Venuše.
Sonda dorazí k Venuši za pět měsíců
Venus Express dorazí k druhé planetě Sluneční soustavy zhruba za pět měsíců. Počátkem příštího června by měla zahájit vědecké experimenty. Kolem Venuše bude obíhat více než rok a zkoumat nejen její horkou a hustou atmosféru, ale také její půdu.
Zvláštní pozornost by měla mise věnovat skleníkovému efektu na Venuši a neustálým hurikánům zuřícím v její atmosféře. Vědecké přístroje mají také zjistit, zda jsou stále aktivní četné sopky na povrchu sousední planety. Sonda se na protáhlé oběžné dráze přiblíží planetě až na 250 kilometrů, nejdále se vzdálí na 66 tisíc kilometrů.
Venus Express je sondou ve tvaru zhruba krychle o velikosti 1,65 x 1,7 x 1,4 metru. S roztaženými solárními panely měří napříč osm metrů. Váží 1240 kilogramů, z čehož palivo tvoří 570 kilogramů.
První evropská sonda k planetě Venuši měla být původně vyslána do kosmu už 26. října. Několik dní předtím byl však start odložen kvůli problémům s tepelnou izolací horního stupně ruské rakety Sojuz-Fregat.
K Venuši se od roku 1961 vydalo několik amerických a sovětských sond, mezi nimi Mariner 2 (USA - 1962), která Venuši jako první obletěla, a Veněra 9 (SSSR - 1975), jež na Zemi poslala první snímky povrchu planety.
