EK zatím zajistila pro členské země 300 milionů dávek vakcín od společností BioNTech a Pfizer, podle politiků z některých zemí by ji však v první fázi bylo potřeba více. Například bavorský premiér Markus Söder o víkendu prohlásil, že komise objednala očkovací látky od zmíněné dvojice firem příliš málo. Tajemnice finského ministerstva zdravotnictví Kirsi Varhilaová zase řekla, že její země chtěla již do konce roku dostat téměř osmkrát více dávek než 40 000, které obdržela.
„Když jsme vyjednávali o nákupech vakcín, nebylo jisté, která bude první schválená. Snažili jsme se zajistit co nejširší nabídku,“ uvedl mluvčí komise Stefan de Keersmaecker, podle něhož EK zajistila pro 450 milionů obyvatel unie na dvě miliardy očkovacích látek od šesti výrobců.
„Komise nyní jedná o tom, zda by ke 300 milionům již zajištěných dávek od německé a americké firmy mohla přikoupit ještě další,“ řekl mluvčí. Dosud objednané množství bude podle něj mezi členské státy rozděleno nejpozději do konce září.
Ponižující dopis
Podle německého deníku Bild ministři zdravotnictví Německa, Francie, Itálie a Nizozemska, kteří vytvořili inkluzivní alianci pro vakcíny, se pokusili dojednat vakcíny pro všechny Evropany. Hlavy vlád jednotlivých zemí je ale vyzvaly, ať předají záležitost EK. Bild píše, že německá kancléřka Angela Merkelová chtěla dát nákup vakcín do rukou EU jako „velkolepé gesto“.
Čtveřice ministrů napsala předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové „ponižující“ dopis, v němž předávají kormidlo při nákupu vakcín EK. „Paralelní přístup Aliance vyvolal znepokojení. Proto věříme, že je nanejvýš důležité mít jednotný a společný přístup vůči různým farmaceutickým společnostem,“ stojí v dopise zveřejněném Bildem. Není jasné, jak Bild k dopisu přišel. EK se k němu zatím nevyjádřila.
Španělsko připravuje registr odmítačů vakcíny. Dostupný bude zemím EU |
Německý ministr zdravotnictví Jens Spahn je v posledních dnech pod silným tlakem ze strany opozičních politiků, kteří mu vyčítají, že nedokázal zajistit dostatek dávek vakcíny od Pfizeru a BioNTechu, ale i vakcíny od americké společnosti Moderna.
Spahn tvrdí, že Německo dodávek vakcín objednalo dostatek, problémem jsou výrobní kapacity. Tentýž argument předkládá i Evropská komisařka pro zdraví Stella Kyriakidesová. Zásobování očkovacími látkami se podle ní v příštích týdnech zlepší.
„Jsme přesvědčeni, že to byla a je správná cesta,“ hájil mluvčí vlády Steffen Seibert německou očkovací strategii. Netrpělivost občanů ohledně očkování je podle něj ale „pochopitelná“. Předseda Spolkového sněmu Wolfgang Schäuble už dříve kritiku odmítl s tím, že vyspělé země by neměly hromadit vakcínu na úkor těch chudších.
Havlíček s Petříčkem EU hájí
Společný evropský přístup k vakcínám hájí i čeští ministři. „Nejsem přesvědčen, že bychom byli schopni si tímto postupem zajistit větší množství dávek,“ uvedl český ministr zahraničí Tomáš Petříček na dotaz portálu iDNES.cz, zda by na tom Česko nebylo s dodávkami vakcín lépe, kdyby jako Izrael či Velká Británie postupovalo při objednávkách vakcíny samostatně. „Bez spolupráce evropských států by nebyly finance na vývoj těchto vakcín,“ dodal Petříček.
Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka členství v Evropské unii poskytuje Česku při nákupu vakcín silnější „vyjednávající pozici“. „Spravedlivý systém přerozdělování v Evropské unii znamená, že i menší či středně velké státy dostanou poměrově stejné množství dávek vakcíny jako velké státy,“ prohlásil ministr.
Podle agentury Reuters nyní Německo uvažuje o tom, že by druhou dávkou vakcíny Pfizer/BioNTech očkovalo po delší době, než se nyní doporučuje. Než dorazí další zásoby vakcíny, mohlo by se tak první dávkou naočkovat více lidí. Prodloužení lhůty mezi aplikací první a druhé dávky už schválila například Británie a dnes se k ní přidalo i Dánsko.
Nabídka vakcín v unii by se mohla rozšířit již tento týden. Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) může ve středu vydat podmíněné povolení k využití vakcíny amerického výrobce Moderna, s níž komise uzavřela kontrakt na 160 milionů dávek.
Ve Francii se očkuje ještě méně než v Německu
Německo je z řad států inkluzivní aliance pro vakcíny nejrychlejší v tempu očkování. V Německu proti covidu-19 naočkovali od 27. prosince 264 952 lidí, v Itálii je postup pomalejší a například Nizozemsko ještě nezačalo s očkováním vůbec.
Ve Francii k 1. lednu dostalo vakcínu podle údajů francouzského ministerstva zdravotnictví 516 lidí. „U tohoto rytmu nelze zůstat. Podle propočtů by nám v takovém případě očkování trvalo 3 000 let,“ upozornil Bruno Megarbane, vedoucí oddělení intenzivní medicíny a toxikologie v pařížské nemocnici Lariboisière. „Za týden jsme naočkovali stejně osob jako Německo za půl hodiny, to je ubohé,“ podotkl Jordan Bardella, europoslanec a místopředseda krajně pravicové strany Národní sdružení (RN).
Vakcíny od různých firem nekombinujte, varují experti britskou vládu |
Také Jean Rottner, vrcholný představitel regionu Grand Est, v němž je epidemická situace obzvlášť znepokojivá, nazval situaci státním skandálem. Europoslanec Yannick Jadot označil francouzskou strategii za fiasko.
Vládní mluvčí Gabriel Attal tvrdí, že Francie se řídí radami odborníků a zaměřuje se především na starší občany. „Postupné rozběhnutí (kampaně) je nezbytné z logistických důvodů. Po těchto lidech nemůžete chtít, aby cestovali přes celou zemi, zpoždění také souvisí s lékařskými konzultacemi předcházejícími očkování a s udělením souhlasu,“ citoval Attala zpravodajský portál LCI. Mluvčí však zároveň ubezpečil, že očkování začne „doopravdy“ tento týden.
Spahn též uvedl, že proces očkování je pomalý proto, že se odehrává v rizikových domovech domovech důchodců a nikoliv v vakcinačních centrech, která jsou na očkování zařízená.
Den D: Evropa spustila rozsáhlou očkovací operaci:
27. prosince 2020 |
