„Evropská unie učinila velký krok kupředu,“ ocenil shodu na tiskové konferenci po skončení summitu jeho předsedající Charles Michel. EU podle šéfa Evropské rady dokázala, že je v čele světového boje proti klimatickým změnám.
Shodu v noci dlouhé hodiny blokovalo Polsko, které požadovalo větší záruky finanční podpory spojené s náročným přechodem od uhlí k ekologicky čistým technologiím. Své požadavky do závěrů summitu se pokoušelo prosadit i Česko, které usilovalo zejména o co nejkonkrétnější jmenování zdrojů energie, jež mohou země využívat jako náhradu za uhlí.
Oběma zemím stejně jako některým dalším postkomunistickým státům šlo také o navýšení takzvaného modernizačního fondu, jehož prostřednictvím mohou méně ekonomicky vyspělé země využívat peníze z obchodování s emisními povolenkami.
„Je to jasné vykročení směrem ke klimatické neutralitě v roce 2050,“ ocenila na Twitteru dohodu lídrů předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Nový cíl nahrazuje dosavadní závazek omezení emisí o 40 procent, který by podle unijní exekutivy nezaručil, že bude EU v polovině století klimaticky neutrální. Tedy že nebude produkovat žádné emise skleníkových plynů, případně je vyváží například výsadbou nových stromů.
Konečná verze závěrů, které se během noci několikrát měnily, obsahuje ujištění, že si členské země mohou „zvolit vlastní energetický mix a vybrat nejvhodnější technologie pro kolektivní dosažení závazku k roku 2030, včetně přechodových technologií jako je plyn“. Právě o podobnou formulaci usilovalo Česko, které chce při odstavování klimaticky nešetrných zdrojů energie sázet na technologie, jež EU nepovažuje přímo za ekologické, ale řadí je do zmíněné přechodové kategorie.
Usnesení summitu také zdůrazňuje, že závazek je kolektivní, nemusí ho tedy naplnit všechny členské země. EU by se přitom měla snažit o to, aby to bylo „nejefektivnějším možným způsobem“.