V klání neměla soupeře, na její podpoře se předem dohodla většina parlamentních stran. Jen 17 zákonodárců hlasovalo proti. Ke zvolení bylo zapotřebí nejméně 68 hlasů, uvedla agentura TASS. Kaljulaidová při registraci kandidátů získala dokonce 90 hlasů, včetně všech členů vládní koalice a 23 opozičních poslanců, poznamenal TASS a dodal, že proti nové prezidentce byli jen konzervativci.
Novou hlavu státu nedokázal zvolit parlament během tří hlasování, která se konala na konci srpna. Následující měsíc neuspělo ani zvláštní voličské grémium. Celý proces se tak vrátil zpět do rukou parlamentu. O funkci hlavy státu se ucházel například nezávislý právník Allar Jöks, bývalý eurokomisař Siim Kallas z vládnoucí Reformní strany či bývalá ministryně Mailis Repsová z opoziční Estonské strany středu.
Dosavadní prezident, dvaašedesátiletý Toomas Hendrik Ilves, už nemohl kandidovat, protože je v úřadu dvě volební období. Jeho pravomoci vyprší tento měsíc. Inaugurace jeho nástupkyně by se měla konat 10. října.
Bioložka a ekonomka Kersti Kaljulaidová, která od roku 2004 působila jako estonská zástupkyně u Evropského účetního dvora, se funkce se oficiálně ujme 9. října.
Ženy v čele státůKrálovny Británie - Alžběta II. Dánsko - Margrethe II. Prezidentky Libérie - Ellen Johnsonová-Sirleafová Litva - Dalia Grybauskaitéová Jižní Korea - Pak Kun-hje Chile - Michelle Bacheletová Malta - Marie-Louise Coleirová Precaová Chorvatsko - Kolinda Grabarová Kitarovičová Mauricius - Ameenah Guribová Nepál - Vidjá Déví Bhandáríová Marshallovy ostrovy - Hilda Heineová Tchaj-wan - Cchaj Jing-wen Estonsko - Kersti Kaljulaidová Zdroj:ČTK |
Kersti Kaljulaidová se narodila v Tartu, druhém největším městě Estonska. Vystudovala biologii na tamější univerzitě a má titul i z managementu. Se svým oborem však nenašla uplatnění, a tak pracovala mladá matka nejprve pro telekomunikační společnost a později pro investiční banku, jak píše web Estonian world.
Do politiky se dostala v roce 1999, kdy nastoupila jako ekonomická poradkyně tehdejšího premiéra Marta Laara. O tři roky později se jako první žena dostala do vedení estonské elektrárny. Současně působila jako publicistka a analytička, její doménou byly otázky Evropské unie a témata ze sociální a ekonomické oblasti. V roce 2004 pak začala Estonska zastupovat na Evropském účetním dvoře
Nyní se ve 46 letech stane první a zároveň nejmladší prezidentkou jednoho z Baltských států. Kaljulaidová byla v minulosti členkou strany pravicové konzervativní Vlast. Je podruhé vdaná, celkem má čtyři děti a je již babičkou.
