Turecko je podle Putina nejspolehlivější možností, kudy vést ruský plyn do Evropy. Dodávky plynu naplno proudí, přesně podle požadavků. Erdoganovi navrhl výstavbu jakéhosi centra dodávek plynu, které by vzniklo díky tomu, že by se plyn původně určený pro plynovody Nord Stream přesměrovaly právě do Turecka.
Ceny jsou prý momentálně vysoké, nicméně v navrhovaném tureckém centru světového plynu by ceny mohly být určované bez politického podtextu, řekl dále Putin. Podle agentury Reuters Putinovi řekl, že „práce na jaderné elektrárně pokračují podle plánu“.
Podle agentury Ria Novosti se Putin s Erdoganem o válce na Ukrajině a jejím možném ukončení nebavili. Šéf Kremlu si nicméně postěžoval na údajný pokus poškodit plynovod mezi Ruskem a Tureckem.
Ruský prezident dříve tento údajný pokus připsal ukrajinské tajné službě. Ve čtvrtek také pochválil Turecko jako nejspolehlivějšího partnera při přepravě ruského plynu do Evropy. Setkání obou prezidentů na okraji asijského summitu trvalo podle TASS asi půldruhé hodiny.
Erdogan uvedl, že s Putinem jednal o možnosti postavení druhé jaderné elektrárny v Turecku. Tématem byla také přeprava obilí. „Jsme plně odhodláni posilovat a prodloužit istanbulskou dohodu a přepravovat ruské obilí a hnojiva do potřebných zemí přes Turecko,“ řekl Erdogan.
Turecký prezident podle agentury TASS vyjádřil odhodlání napomoci jak prodloužení dohody o obilném koridoru pro vývoz ukrajinského obilí z černomořských přístavů, tak vývozu potravin a hnojiv z Ruska, především do chudých zemí přes Turecko.
Miliony tun obilí z přístavů zmírní hlad světa, Ukrajina se dohodla s Ruskem |
Na konci července se strany v Istanbulu dohodly na podmínkách obnovy přepravní trasy přes Černé moře. Na základě dohody, která měla platit 120 dnů, vyplula první loď s nákladem ukrajinské kukuřice z Oděsy 1. srpna. V Istanbulu bylo vytvořeno monitorovací centrum, aby dohlíželo na plnění podmínek.
Ukrajina patří mezi hlavní světové exportéry obilí a dalších zemědělských plodin. Podle BBC na Ukrajinu připadá 42 procent slunečnicového oleje, 16 procent kukuřice a devět procent pšenice prodávaných na světovém trhu.
Na ukrajinských dodávkách jsou závislé některé chudší země v Africe a na Blízkém východě. Kvůli ruské agresi bylo v ukrajinských přístavech podle Kyjeva zablokováno na 20 až 25 milionů tun obilí. Některé přístavy zaminovaly ukrajinské jednotky kvůli obavám z vylodění ruských jednotek, přepravní trasu ohrožovaly i operace ruského námořnictva.
