Macron svůj návrh na obnovení povinné vojenské služby přednesl už během prezidentské kampaně v roce 2017. Vojna měla trvat jen jeden měsíc a povoláni měli být mladí francouzští občané ve věku od osmnácti do jednadvaceti let. Všichni díky tomu měli získat skutečně přímou zkušenost s vojenským životem.
Tato prezidentova představa by však byla velmi drahá a příliš by zatížila i samotnou armádu. Proto byl původní plán zjednodušen a změnil se na takzvanou Univerzální národní službu (SNU), jejímž cílem je povzbuzení mladých Francouzů k účasti na životě národa a posílení sociální soudržnosti.
Právě tato služba může být brzy povinná. Na dobrovolné bázi program začal už v roce 2019, například v minulém roce však přilákal jen 32 tisíc zájemců, což prezidentovi nestačí. Sám přitom na vojně nikdy nebyl, patří totiž k první generaci Francouzů, které se povinná vojenská služba vyhnula.
Francie se vrací k povinné vojně. Narukují chlapci i dívky od 16 let |
Nynější SNU by měla být povinná pro mládež od patnácti do sedmnácti let, celkem by se tak týkala zhruba 800 tisíc lidí – chlapců i dívek, uvádí portál Franceinfo. Čtyřtýdenní kurz má dvě fáze. Účastníci nejprve odjedou do kempů, kde dostanou uniformu a během čtrnácti dní se zapojí do sportovních a kulturních aktivit, přičemž se vzdělají o tradicích republiky.
Ve druhé polovině služby pak odejdou na svého druhu veřejné práce, například pro charitu, v pečovatelském domě či na armádní základně. Ani tam by však nemělo jít o tradiční vojnu.
Kdy studenti doženou zameškanou výuku?
Podle britského deníku The Times chce Macron novinku sdělit národu v projevu plánovaném na tento měsíc, ovšem definitivně se ještě nerozhodl. Zatímco opoziční strany až na radikální levici podle informací Franceinfo proti nápadu příliš neprotestují, u mladých lidí nadšení nevzbuzuje.
Idea naráží na odpor také u některých komentátorů a dokonce i části Macronových spolupracovníků.Učitelé například namítají, že tím studenti přijdou o podstatnou část výuky. Variantou by bylo plánovat službu přes prázdniny, což potenciálně může vyvolat ještě větší protesty naštvaných teenagerů.
Kritici argumentují, že bude služba zbytečně drahá – přijít by měla na 1,5 až 3 miliony eur (až 72 milionů korun) ročně – a její výsledky pochybné. Macron o ní však v soukromí „pořád mluví“, jak francouzským médiím prozradil jeden z prezidentových blízkých poradců. A veřejně ji prezident během svých projevů nebo mediálních rozhovorů zmínil nejméně šestkrát.
Podle poradce se šéf Elysejského paláce domnívá, že povinná služba „zformuje celou generaci“. Zároveň prý věří, že se tímto nápadem zapíše do historie.
„Je těžké obnovit národní cítění v individualistické společnosti, kde by jen hrstka lidí přijala omezení, které jdou ruku v ruce s odvodem (do armády). Hrozí tedy, že se zrodí pochybný projekt, který nebude mít velký užitek, ale zato vojsko vysaje z jeho prostředků, a to všechno jen proto, aby prezident mohl pronášet krásné projevy,“ míní editor magazínu Le Figaro Guillaume Roquette.
Guillaume Roquette du #FigaroMagazine au sujet du #SNU : "Difficile de recréer aujourd’hui un sentiment patriotique dans une société individualiste, fragmentée par le communautarisme et où plus grand monde n’accepterait les contraintes" du service militaire https://t.co/LBqDjib2Ou
