Podle údajů po sečtení více než 90 procent okrsků se pro zastavení těžby v národním parku Yasuní vyjádřilo zhruba 59 procent hlasujících. Pro pokračování těžby jich bylo 41 procent. V referendu se hlasovalo o budoucnosti ropného pole 43-ITT, které se nachází v národním parku chránícím část amazonského pralesa.
Podle agentury EFE připadá na 43-ITT zhruba 11 procent celé ekvádorské těžby ropy a pole je čtvrté nejproduktivnější v zemi. Výsledek referenda tak přináší dobu nejistoty. Stát má teď rok na to, aby zastavil těžbu a odstranil těžební infrastrukturu. Podle ropné společnosti Petroecuador to však není v tomto termínu možné.
Referendum se netýkalo dalších dvou ropných polí, která se nachází v oblasti národního parku Yasuní, kde tak bude moci těžba pokračovat. Zastavením těžby se bude zabývat nová vláda, která vzejde z prezidentských a parlamentních voleb. Ty se rovněž uskutečnily v neděli.
Za vyhlášením referenda stojí ekologové a zástupci původního obyvatelstva. Ti poukazovali na nebezpečí, které podle nich těžba ropy představuje pro místní unikátní ekosystém. Výsledek referenda je podle agentury AP porážkou pro končícího prezidenta Guillerma Lassa, který podporoval těžbu ropy v národním parku.
Z bezpečné země je ráj kartelů. Ekvádor se dostává na scestí kvůli kokainu |
S referendem nesouhlasila ani firma Petroecuador, podle které těžba na uvedeném ropném poli dodržuje nejvyšší ekologické standardy. Od začátku využívání naleziště v roce 2016 samotná firma ovšem ohlásila šestadvacet incidentů při těžbě.
Konec těžby na poli 43-ITT bude podle odhadů vlády stát Ekvádor kvůli poklesu příjmů z neuskutečněného prodeje ropy 13,2 miliardy dolarů (292 miliard korun). Údaj se vztahuje na příštích dvacet let, kdy by pole podle odhadu mohlo zůstat v provozu, pokud by jeho využití nezakázalo hlasování.
Údaj však zpochybňují ekologové. Podle nich by se na 43-ITT netěžilo ani zdaleka tak dlouho, protože se podle jejich analýz provoz ropného pole stane v příštích letech nerentabilní. Náklady na odstranění těžební infrastruktury se odhadují na půl miliardy dolarů (11 miliard korun).
Těžba ropy a plynu v amazonském pralese byla jedním z hlavních témat nedávného amazonského summitu, jehož se účastnily latinskoamerické země, na jejichž území se prales nachází. Podle médií se země nedokázaly shodnout na společném přístupu k této otázce.
Využívání fosilních paliv kritizoval kolumbijský prezident Gustavo Petro, zatímco Brazílie, kterou rovněž vede levicový prezident Luiz Inácio Lula da Silva, by chtěla rozvinout těžbu ropy u ústí řeky Amazonky.
