Ilustrační foto | foto: Reuters

Za džihádismus může sociální vyloučení, prokázal poslední vědecký výzkum

  • 242
Doposud se mělo za to, že dominantním spouštěčem džihádismu jsou faktory, jako je chudoba, náboženský konzervatismus nebo psychóza. „Konečně jsme vyvrátili tyto zarputilé představy,“ říká autor vědecké studie Nafees Hamid z londýnské univerzity UCL.

V rámci několikaletého mezinárodního výzkumu vědci využili nejnovější neurozobrazovací techniku a zmapovali mozky několika stovek radikalizovaných islamistů. Jeho výsledky jsou překvapující a zpochybňují některé mnoho let zažité názory. Hlavním faktorem zrodu násilných džihádistů je podle vědců spíše sociální vyloučení jedince.

„První neurozobrazovací studie provedená na radikalizované populaci ukazuje, že extrémní proskupinové chování zesílí po sociálním vyloučení,“ vysvětluje Hamid. Podle něj jsou zjištění přínosná také v souvislosti s nedávnými teroristickými útoky ve Štrasburku, Maroku nebo Manchesteru. Právě v posledním případě, kdy atentátník na Silvestra pobodal tři lidi, se vyšetřovatelům zatím nepodařilo odhalit jeho motiv.

Výzkumníkům se podařilo za pomoci etnografické terénní práce a psychologických výzkumů postupně identifikovat celkem 535 mladých muslimských mužů žijících v okolí španělské Barcelony. Právě tam příznivci teroristické organizace Islámský stát v srpnu 2017 zavraždili na rušné ulici La Rambla třináct lidí a dalších sto zranili.

Z identifikované skupiny se osmatřicet mužů z druhé generace marockých přistěhovalců přiznalo k tomu, že „by byli ochotní usnadnit nebo páchat násilí ve jménu džihádismu“. Vědci poté přistoupili ke skenování jejich mozků.  

Testované osoby se zúčastnily virtuální hry Cyberball, v níž si hrají s míčem tři lidé a dva z nich postupně přestanou jednomu z hráčů přihrávat. Výsledky odhalily rozsáhlé změny v mozku právě u těch hráčů, kteří byli vyloučení ze hry.

Sociální vyloučení dělá z dříve nedůležitých hodnot posvátné

Skeny později přesněji ukázaly, že toto sociální vyloučení má neurologické důsledky, kvůli nimž jedinec začne vnímat některé otázky, například vyučování islámu na školách nebo neomezenou výstavbu mešit, jako nedotknutelné a posvátné. A to navzdory tomu, že mu předtím nepřipadala důležitá.

Muslimský gay se chtěl dát na džihád, srdce mu otevřela liberální mešita

Také předchozí výzkumy věnující se konfliktům mezi Palestinci a Izraelci, Indy a Pákistánci nebo Kurdy a bojovníky Islámského státu podle listu The Guardian ukázaly, že porušení hodnot považovaných za posvátné vede nevyhnutelně ke vzájemnému nepřátelství.

„Tento nejnovější výzkum ukázal, jak se hodnoty stávají posvátnými a naznačuje, že za tuto změnu může právě sociální vyloučení jedince. Lidé se stávají kvůli této změně nevyzpytatelní a náchylnější k násilí,“ vysvětluje Hamid. Podle něj studie zajistí, aby bylo sociální vyloučení zohledněno při prevenci proti radikalizaci jedinců.

„Pokud se místo boje proti ideologii zaměříme na zmírnění interpersonální diskriminace, můžeme udržet lidi s extremistickými sklony na správné straně,“ uzavírá Hamid.

8. srpna 2018


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video